Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Plavby


Plachetnice z rákosu má dokázat styky civilizací v době bronzové
 
      2. října - LONDÝN - Osm mužů vyplulo začátkem září z ománského Súru a vydalo se Arabským mořem na východ do severoindické Dvarky na plachetnici z rákosu svázaného provazy z vláken datlových palem.

 
Na stěžních jsou plachty ručně utkané z ovčí vlny a upevněné lany z kozích chlupů. Aby trup nenasákl vodou, byl potřen asfaltem dovezeným z Iráku. Posádka chce urazit skoro 1000 kilometrů dlouho trasu a dokázat, že před 4000 lety existovala námořní obchodní trasa mezi Indií, Mezopotámií a Arabským poloostrovem, napsal britský list The Independent. Nejen, že vyplula na lodi postavené výhradně technologií z doby bronzové, ale bude podle schopností tehdejších lidí také navigovat. Jediným pomocníkem jí budou hvězdy a slunce a jediným pohonem monzunový vítr.

Loď Magan měří 12 metrů a jeho dřevěné části jsou z týkového dřeva. K jídlu posádka konzumuje výhradně stravu dostupnou před 4000 lety, tedy datle, sušené ryby, luštěniny, med a vodu. Indický člen skupiny archeolog Alok Tripathi počítá s tím, že soužití osmi lidí na poměrně malém prostoru paluby nebude snadné. "Je třeba se duševně připravit, bude to těžké," řekl. Konstrukci lodi navrhl australský odborník na historii mořeplavectví Tom Vosner. Věří prastaré technologii natolik, že se stal jedním z námořníků. Po cestě chce studovat staré navigační techniky a na vlastní kůži pocítit, jak se na širém moři cítili námořníci z doby bronzové. Na lodi je také náklad, který posádka předá zástupcům indického svazového státu Gudžarát. Termín cesty není náhodný. Je to jedna z připomínek půlstoletí vztahů mezi moderním Ománem a Indií. Oslavy se ponesou v duchu víry, že obyvatelé dnešní Indie a Arabského poloostrova se stýkají díky námořním cestám už zřejmě 5000 let.

Projekt překonání Arabského moře na historickém plavidle se zrodil v 90. letech minulého století. Tehdy totiž ománští, francouzští a italští archeologové v Ománu našli úlomky asfaltu, do něhož byly z jedné strany otisknuty provazce a z druhé vilejši. Tito korýši žijí na mořských útesech, lasturách ale také velrybách. Historikové to pokládali za důkaz, že rané civilizace používaly námořní lodě. Mezopotámie a údolí Indu jsou považovány za kolébky moderní civilizace. Odpověď na to, jakým způsobem byly propojeny, dal nález na Arabském poloostrově. Vědci se domnívají, že starověcí Arabové byli vůbec jedni z prvních námořníků lidstva.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>