Slovensko má mořské dno, ale nic z toho nemá
 
      Také v letoąním roce zaplatí Slovensko kolem ąesti milionů korun v amerických dolarech za pronájem mořského dna v Tichém oceánu. Jde o rozlohu přibliľně deset tisíc kilometrů čtverečních v hloubce čtyři aľ pět kilometrů mezi Havajskými ostrovy a Mexikem.
 
Názory odborníků na pronájem jsou odliąné. Jedni to povaľují za prozíravost, zatímco daląí za plýtvání státními penězi, píąe dnes slovenský list Pravda. Slovenské ministerstvo zahraničí posílá kaľdý rok 150.000 dolarů do ©tětína, kde sídlí organizace Interoceanmetal. Jejími daląími členy jsou Polsko, Česko, Rusko, Bulharsko a Kuba. Roční poplatek ve výąi tři aľ čtyři tisíc dolarů inkasuje od Slovenska uľ deset let také Mezinárodní organizace pro mořské dno se sídlem v Kingstonu na Jamajce.

"Z prvního poplatku se financuje také průzkum slovenského úseku dna, z druhého provoz organizace na Jamajce, která nám ho přidělila," vysvětluje Jozef Franzen z ministerstva ľivotního prostředí. Franzen zastupuje slovenskou vládu v Radě zplnomocněnců Interoceanmetalu. Z daląích peněz daňových poplatníků se financuje účast zástupců Slovenska na zasedáních zmíněných organizací. V březnu 2000 vyąlo najevo, ľe jedna cesta naąeho delegáta na kongres v Kingstonu stojí 6000 dolarů. "To není mnoho vzhledem na to, ľe jednou budeme jako jedna z mála zemí těľit nerostné bohatství z mořského dna," řekl tehdy na obhajobu těchto nákladů ministr zahraničí Eduard Kukan. Také Franzen je přesvědčen, ľe je to výhodná investice do budoucna, protoľe na pronajatém úseku mořského dna se nacházejí zdroje uľitkových kovů. Jejich celková hodnota v současných světových cenách se odhaduje na 25 miliard dolarů. Jde o takzvané polymetalické konkrece, útvary velikosti bramboru nebo květáku, které obsahují zejména mangan, měď, nikl a kobalt.

"Na jejich těľbě se Slovensko bude přednostně podílet, jen co bude k dispozici vhodná technika a jen co to bude ekonomicky výhodné," zdůrazňuje Franzen. Podle něj to bude nejdřív po roce 2012, ale nevylučuje, ľe aľ o dvacet nebo dokonce třicet let později. "Jednou vąak přijde den, kdy zásoby na pevnině zmizí a mořské dno bude najednou velkým ąlágrem," dodává vzápětí Franzen. Na otázku, zda by Slovensko mohlo v případě krajní nouze svůj podíl v Interoceanmetalu zpeněľit uľ nyní, dává vąak zápornou odpověď. Náą úsek mořského dna se totiľ jen zkoumá a zatím chybí technika, která by umoľnila takovou těľbu. Franzen vąak připouątí odprodej naąeho podílu v budoucnu. Slovensko se jen musí dobře připravit, aby v okamľiku, kdyľ se objeví zájemce, mohlo svůj podíl výhodně odprodat.

"Jednou se jistě objeví, protoľe to není taková utopie, jako těľit suroviny na Měsíci," opakuje zplnomocněnec pro mořské dno. Opačný názor má ředitel Geologického ústavu Slovenské akademie věd Jozef Vozár, který připomíná, ľe Interoceanmetal je dědictvím reálného socialismu - proto je v něm také Kuba. Přední slovenský geolog nevylučuje, ľe členství malého suchozemského státu v Mezinárodní organizaci pro mořské dno můľe mít jistý geopolitický význam a stává se otázkou prestiľe. "Jako zdroj nerostných surovin vąak pro nás v dohlednu nemá význam," říká Vozár. Přitom Interoceanmetal je jen jedním z dvanácti takzvaných pionýrských investorů, kteří zkoumají mořské dno v přidělené části Tichého oceánu. Zpravidla disponují mnohem větąím kapitálem i výzkumnými a technickými kapacitami neľ ątětínská organizace. Podle Vozára by Slovensko udělalo lépe, kdyby investovalo do průzkumu a těľby domácího surovinového bohatství. Předevąím do velmi perspektivního loľiska mastku v Gemerské Polome, ale také do loľiska polymetalických rud v katastru obce Čucma u Roľňavy, z nichľ je moľné získat zejména stříbro a měď. "Uľ na to existuje potřebná technika i technologie, chybí pouze ty desítky milionů, které jsme jiľ investovali do mořského dna," uzavírá Vozár.

ČTK