České republice patří 75.000 km2 mořského dna, zatím ho nevyuľívá
 
      Česká republika, které patří 75.000 kilometrů čtverečních mořského dna, v dohledné době nepočítá s jeho vyuľitím pro těľbu surovin.
 
"České území", velké téměř jako celá ČR, leľí v pásu mezi Clippertonským a Clarionským zlomem v Tichém oceánu. Česko má právo na průzkum území na mořském dně na základě členství v mezinárodní organizaci Interoceanmetal. Tu zaloľily v roce 1987 země tehdejąího východního bloku. Vedle České republiky jsou jeho členy Polsko, Slovensko, Ruská Federace, Bulharsko a Kuba. Česko za členství v organizaci platí roční příspěvek 150.000 dolarů, z něhoľ se financuje provoz organizace a geologický průzkum dna. Případnou těľbu lze podle Pařízka očekávat v horizontu 20 let, a to pouze ve spolupráci se zahraničním partnerem.

Podle českého zástupce v Interoceanmetal Ivo Dreiseitla výhled těľby závisí na vývoji světových cen tzv. zájmových kovů, například mědi, zinku nebo niklu. Aľ budou vyčerpány zásoby surovin na pevnině, zvýąí se atraktivita těľby surovin z mořského dna. "Těľba samotná bude bez státní účasti. Podíl ČR bude privatizován českými hutními firmami. Ve finále bude zřejmě vytvořeno mezinárodní těľební konsorcium," řekl. Na mořském dně jsou tzv. polymetalické konkrece, polymetalické sulfidy nebo kobaltonosné kůrky, které obsahují jak prvky základních barevných kovů, např. mangan, měď a nikl, tak i kovů strategických, např. kobalt nebo molybden.

ČTK