Přeľití na moři ? část druhá
 
      Pokud jste jiľ na záchranném plavidle a je to v chladné oblasti, snaľte se maximálně osuąit, ochraňte se před větrem. Vyľdímejte mokré oděvy. Je-li na plavidle více trosečníků střídejte se o nejsuąąí oděvy.
 
Nejpostiľenějąí osoby umístěte do leľící polohy na relativně nejchráněnějąí místo. Vyuľijte vąech kusů oděvů a izolačních materiálů a to jak na oblečení tak na odisolování dna člunu. Více trosečníků se můľe přitisknout k sobě společně zahřívat, ideální je pouľít na společné překrytí kusů plachet. Třete a procvičujte si prsty, končetiny, ramena, hýľdě abyste tak zabránili bolestivým křečím. Vloľte ruce do podpaľí a pak zdvihněte nohy mírně do výąky a vydrľte tak aspoň dvě minuty, cvičení opakujte čtyřikrát denně. Máte-li pitnou vodu přidělte jednu počáteční zvláątní dávku navíc nejvíce podchlazeným osobám.

Jste-li na nafukovacím člunu a zachraňujete daląí trosečníky z vody hoďte jim lano se záchranným kruhem podkovou či pásem. Nebo jim provaz doručí plavec, ale provaz musí mít přivázaný k plovoucímu předmětu.
K tonoucím se přibliľujte zásadně zezadu, pozor na kopance ąkrábance. Jsou schopni vás v pudu sebezáchovy stáhnou s sebou pod vodu nebo vmáčknout pod sebe a tudíľ i pod vodu. Tonoucí uchopte zezadu za vestu nebo pod bradou. Táhnete-li tonoucího plavte ouąko nebo naznak. Tonoucí vľdy pokud moľno uklidňujte a nikdy nepodceňujte síly člověka který je v panice.

Neľ vhodíte z potápějící se lodi do vody nafukovací člun přesvědčte se, ľe máte i s sebou i potřebnou pumpu. Nevíte jak dlouho budete na vodě a kaľdý člun je třeba dofukovat a to bez pumpy není moľné. Budou se vám hodit i pádla nebo vesla.

Kdyľ se ocitnete na volném moři v nafukovacím člunu musíte ho důsledně udrľovat v pořádku.
Kaľdá poąkození ihned opravte podle moľností a dbejte na důsledné odstranění příčin. Opravuje se záplatováním, ale kaľdopádně je důleľité pravidelně kontrolovat jeho stav.
V horkém podnebí vypouątějte vzduch a naopak přifoukněte v noci nebo za chladného počasí kdyľ se člun začíná krabatit.
Nenechávejte dlouhodobě opřené o boky člunu těľké a tvrdé předměty, neustálým pohybem ve vlnách se za několik dní tkanivo snadno prodře.
Ostré předměty zaopatřete tak aby nemohly samovolně poąkodit člun a to ani v těľkých podmínkách.
Udrľujte na člunu nebo jiném záchranném prostředku čistotu. Výkaly a zvratky shromaľďujte a odhazujte co nejdál od plavidla. Nepohazujte okolo plavidla odpadky a zbytky potravin.

Pokuste se jakémkoliv záchranném plavidle vyuľít síly větru a je-li to moľné zkonstruujte provizorní plachtu.
Kdyľ se vám před opuątěním lodi podařilo vyslat signál SOS či jinak poľádat o pomoc s udáním polohy, nebo kdyľ se nacházíte v oblasti s pravidelných lodních linek, pokuste se udrľovat záchranné plavidlo na místě ztroskotání. Vąeobecně se doporučuje zůstat na místě tragédie 72 hodin. Pokud se ale nacházíte mimo oblasti lodních cest a nevyslali jste ľádný signál o vaąem ztroskotání s udáním aspoň přibliľné polohy, nezůstávejte na místě a pokuste se vydat na cestu vlastní silou, dříve neľ pozbydete sil a energie k tomu potřebných.. Jste-li v dosahu pevniny nebo plavebních tras vydejte se bezprostředně daným směrem. Pohyb a snaľení navíc posílí morálku trosečníků.
Po celou dobu se udrľujte vąemi prostředky v duąevní aktivitě a maximální moľné pohodě. Jste-li sami vytvořte si pravidelný sled povinností které musíte kaľdý den i noc dodrľovat, buďte k sobe tvrdí a nenechte prostor sebelítosti a strachu. V okamľicích odpočinku plánujte daląí činnost a snaľte se zabývat maximálně uľitečnou duąevní činností. Upamatovávání si map oblasti, lodních tras a námořních znalostí. Mezi denní činnost zařaďte vedení denníku, rybolov, plavbu, kontrolu a údrľbu plavidla.

Je-li na plavidle více trosečníků je třeba určit velitele /kapitána plavidla/ pokud se zde nenachází kapitán lodi. Jeho autoritě se musí vąichni podřídit. Není moľné chovat se demokraticky na malém plavidle, ale je nutné se chovat lidsky. Vąichni si musí uvědomit, ľe vąe je podřízeno prvotnímu záměru přeľít. Kaľdý musí mít přesně určenou činnost, dodrľujte pravidelné hlídky, střídejte se pravidelně ve vąech povinnostech. Kapitán nebo velitel plavidla se nesmí vyhýbat nepříjemným povinnostem aby nevznikal důvod ke sváru, pokud nejsou na překáľku činnosti /např. navigace/ kterou můľe vykonávat pouze on. Celá posádka musí být neustále udrľována v maximální duąevní svěľesti.

Věnujte velkou pozornost zraněným a ąokem postiľeným trosečníkům.
Hlavní prioritou je kaľdému trosečníku dosaľení země. Sleduje proto neustále kaľdé známky blízké pevniny.
Jsou to například mraky, nad pevninou se často drľí pás kumulů. Je-li na modrém nebi nad obzorem souvislý pás nebo jednotlivé mraky s vodorovnou základnou, prozářené bílé barvy dá se předpokládat, ľe vznikly nad pevninou. V tropických oblastech pak mívají prozelenalou základnu coľ je způsobeno odrazem slunečního světla od mělkých vod u korálových útesů.

Přítomnost ptáků ve větąím výskytu. Ptáci obyčejně dopoledne vylétají směrem na moře a v odpoledních hodinách se vracejí směrem k pevnině. Nelze se ovąem řídit podle osamělých jedinců kteří mohly také zabloudit nebo se dostat více méně nedobrovolně daleko na volné moře.
Hledejte plovoucí kousky rostlin, odplavené dřevo a kokosové ořechy. Někdy také signalizují blíľící se zemi.
Pokud se změní směr a charakter pohybu vody můľe to být způsobeno i velmi vzdáleným příbojem kolem ostrova. Stejně tak se můľe působením vzdálené pevniny měnit směr proudu.
Hluboká voda je tmavozelená, tmavomodrá aľ po odstín tmavě ąedivé, světlejąí odstín znamená mělčí vodu a tedy i případnou pevninu.

U plochých korálových ostrovů je moľné, ľe dříve neľ je spatříte vám po větru přijde hluk příboje. Voda zabarvená částicemi půdy nejspíą pochází z blízkého ústí řeky.
Prudké ochlazení vzduchu i vody můľe znamenat přítomnost ker. Stejně tak četný výskyt ledových úlomků předpovídá přítomnost větąí kompaktní ledové plochy.
Oceánské vlny v blízkosti pevniny vystupují na mělkém dnu a vzrůstají zalamují se a i pouhým poslechem poznáte rozdíl.
Kdyľ spatříte zemi vydejte se ihned jejím směrem.

Pokud budete v záchranném člunu vybírejte pečlivě místo pro přistání. Nepřistávejte přímo proti slunci zvláątě pokud je nízko nad obzorem.
Vyhýbejte se skalnatým a korálovým útesům, silným povrchovým a přílivo/odlivovým proudům. K pohánění záchranného plavidla pouľívejte hlavně vesel a pádel, do vody za záď vhoďte plovoucí kotvu. Lano kotvy udrľujte trvalé napjaté. Tak udrľíte spíąe plavidlo přídí ve směru plavby tj. ke břehu. V silném příboji se snaľte nedostat pod velkou vlnu právě v okamľiku kdy se zalamuje. V blízkosti pobřeľí se můľete pokusit nechat surfovat na hřebenu některé vlny. Nevyskakujte ze člunu dokud nepřistál bezpečně na zemi, ale pak zase velmi rychle vyskočte vytáhněte člun mimo dosah vln.

V arktických mořích kde se snaľíte přistát na kře soustřeďte pozornost na velké a stabilní kry, varujte se ostrých hran které snadno poąkodí nafukovací čluny. Ale ani na kře nejste trvale v bezpečí, kaľdá kra se můľe kdykoliv rozlomit, proto udrľujte člun nebo plavidlo trvale připravené k pouľití. Vąechny věci, zásoby a nástroje skladujte připevněné ve člunu nebo přivázané k plovoucím nosičům.

Převzato z www.lmcharter.cz

redakce Ré a www.lmcharter.cz