Přeľití na moři - část třetí
 
      Pokud se snaľíte dosáhnout břehu plaváním ponechte si kaľdopádně jednu vrstvu oblečení a obuv. Plavte prsa nebo ouąko, tak si zachováte nejlepąí přehled o tom kterým místům je radno se vyhnout a ąetříte si potřebnou energii.
 
Ocitnete-li se oblasti hustého porostu mořských řas snaľte se dostat do jejich zákrytu kde bývá voda klidnějąí. Při cestě polem hustého vodního rostlinstva neplavete a ani se o to nesnaľte, posouvejte se přitahováním za jednotlivé rostliny. Plaváním riskujete zamotání končetin do plovoucích stvolů. Při plavání k pobřeľí vyuľívejte hřebenů menąích vln a snaľte se plavat na nich. Při výrazně vysokých vlnách plavte naopak v údolích mezi jednotlivými vlnami. Ponořte se kdyľ prochází hřeben velké vlny a plavte opět aľ s daląím údolím. Kdyľ vás zachytí spodní tah velké vlny nechte vlnu přejít a buď se odrazte ode dna nebo na hloubce plavte k hladině. Kdyľ plavete nebo přistáváte u skalnatého pobřeľí vyberte si místo kde vlny a voda vyjíľdějí vysoko a daleko nahoru do skal, zde se dá předpokládat volnějąí průchod do útesů bez překáľek do kterých by jste mohli narazit. Vysoká vlna vás sem vynese a při zpáteční cestě máte ąanci se zachytit na skále. Vyhnete se místům kde se vlny prudce tříątí s vysoko stoupající bílou pěnou. K přiblíľení ke břehu vyuľívejte postup za velkou vlnou. Čelem k pobřeľí a nohama napřed. Nohy tak utlumí první nárazy a případné kontakty se skalami pod vodou, tím ochráníte tělo před zraněním. Kdyľ se nedostanete na břeh s vybranou vlnou vyrovnávejte pouze tempy rukou polohu vsedě a vyčkejte daląí velké vlny která vás vysadí na břeh.

Pokud nejste v dosahu pevniny musíte spoléhat pouze na setkání s plavidlem. Bohuľel v mlze a v noci je pro vás daląí plavidlo spíąe rizikem neľ jen spásou. Proto je potřeba udrľovat hlídky za vąech moľných okolností. Celá posádka musí být seznámena s pouľitím signalizace.Aby v případě moľného kontaktu nebyl promarněn vzácný čas chaotickým konáním. U morálně odolné posádky se vyplatí vąe secvičit formou planého poplachu. Nejjednoduąąí je mávání kusy oděvů a křik, vybavené záchranné sety obsahují rakety, světlice a barevné značkovače. Předem si připravte pro rychlou potřebu způsoby signalizace. V noci jsou pouľitelné světlice, které vąak musíte pečlivě uchovávat suché a nepoąkozené. Při střelbě se musí mířit vzhůru. Světlicemi ąetřete a pouľívejte je pouze v případě kdy je reálná ąance, ľe budou spatřeny. Ve dne se dají pouľít i barevné značkovače které podle podmínek vydrľí i několik hodin rozptýlené na vodě v okolí plavidla. Klasickým způsobem s dobrou účinností je zrcátko za slunečného počasí, lze suplovat lesklými a chromovými předměty.

Nejčastějąím problémem pro trosečníky na moři je nedostatek pitné vody. Pokud na záchranném plavidle vodu máte musíte od začátku zavést přísný systém dávkování a ten do okamľiku záchrany důsledně dodrľovat. Nevíte jak dlouho s vodou budete muset vystačit. Doporučené dávky jsou:
1. den: Nepřiděluje se ľádná voda. Tělo musí uľívat vlastních zásob. Výjimkou jsou zranění, podchlazení a v ąoku se nacházející trosečníci.
2. aľ 4. den: Přidělte 400 cl na osobu a den
5. a daląí dny: Přidělujte 50 aľ 220 cl na osobu a den v závislosti na počasí, teplotě, stavu posádky, mnoľství zásob vody a pravděpodobné délce nuceného pobytu. Po celou dobu se snaľte sniľovat tělesnou potřebu a ztráty tekutin. Nemáte-li vodu nejezte. V horkém a slunečném počasí se snaľte co nejméně pohybovat a omezit tak pocení. Otírejte se a suchým způsobem opraąujte z těla zaschlou sůl. Snaľte se co nejvíce spát a odpočívat.

V palčivém slunci se snaľte zpomalit tělesné pochody absolutním klidem a přeneste aktivitu do duąevní roviny. Můľete se v krajním případě ochladit namočením oděvů ve vodě, ty pak vyľdímejte a oblékněte. Snaľte se ale činit co nejméně, protoľe dlouhotrvající kontakt mořské vody a pokoľky přináąí nebezpečné a velmi bolestivé poąkození kůľe. Vzdorujte mořské nemoci, dávení a zvracení vás připravuje o tekutiny. Nezahánějte ľízeň alkoholem, ve skutečnosti tak jeątě více dehydrujete tělo. Nekuřte tím jen umocníte palčivost ľízně. Je potřeba zahánět palčivý pocit ľízně, třeba ľvýkáním nebo cucáním nějakého malého předmětu například malé mince. Stimulujete tak tvorbu slin a tím zmírníte pocit ľízně.

Nepijte mořskou vodu ani moč. Při pobytu na krách nebo v jejich přítomnosti můľete získávat vodu z mořského ledu, ale pouľívejte starý led který má tmavąí ąedou aľ modroąedou barvu a je zaoblenějąí. Ve starąím ledu je jiľ méně soli. Vodu lze pít i z kaluľí rozpuątěného ledu, ale pozor můľe to být voda nacákaná od vln. Potřebné tekutiny lze získat i z ryb a to tekutinu z očí větąích ryb /oči vysrkněte/ a nebo tekutiny z míst kolem hřbetní páteře ryb. Ostatní tělní tekutiny raději nepijte jejich součástí jsou proteiny které při trávení odnímají tělu vodu. Nejezte pevnou stravu k jejímuľ trávení potřebujete vodu.

Sbírejte rosu nejlépe roztaľením lehké stříąky z plachty nebo kusu oděvu. Předtím, ale opraąte sůl /malé mnoľství nevadí/. Zachycujte případný déą». Buďte vľdy předem připraveni, ľe zaprąí. Přeháňky mohou být vydatné, ale velmi krátké a je ąkoda ztratit čas.

Pokud máte moderní plovoucí záchranný prostředek můľe být vybaven odsolovacím zařízením. Kdyľ se po deląí době nedostatku máte moľnost vydatně napít, pijte pomalu. Větąí mnoľství vody najednou přijaté vás bude nutit ke zvracení.

Potraviny jsou v případě ztroskotání méně důleľité neľ pitná voda. Mnoľství strvavy které můľete pozřít je proto závislé ne jen na zásobě, ale i na zásobách vody. Balíčky se ľeleznou zásobou potravin ponechte aľ na poslední moľnost. Zaměřte své úsilí na získávání potravy z moře.

Převzato z www.lastminutecharter.cz .

redakce Ré a www.lmcharter.cz