Barentsovo moře pohltilo daląí ruskou ponorku
 
      Vyřazená ruská jaderná ponorka K-159, na jejíľ palubě bylo deset členů posádky, se 30.8. ve 4:00 moskevského času (2:00 SELČ) potopila v Barentsově moři asi 5,5 kilometru od ostrova Kildin.
 
Radiační pozadí na místě havárie je podle slov náčelníka hlavního ątábu vojenského námořnictva admirála Viktora Kravčenka normální a ekologická katastrofa nehrozí.

Mluvčí ministerstva obrany Nikolaj Děrjabin oznámil, ľe se podařilo zachránit jednoho člena posádky Maxima Cibulského. Vytaľena byla těla dvou mrtvých námořníků. Podle agentury Interfax, která se odvolává na zdroje ve ątábu Severní flotily, se podařilo zachránit čtyři členy posádky. To vąak jiné zdroje nepotvrdily. Podle agentury ITAR-TASS sedm osob zůstalo v trupu ponorky. Záchranné práce, které prý začaly půldruhé hodiny po havárii nehledě na prudký déą», pokračují. Voda v Barentsově moři je kolem deseti stupňů Celsia. Podle oficiálních představitelů naděje na přeľití zbývajících členů posádky v těchto podmínkách je minimální. Ve vodě prý mohli vydrľet nanejvýą půl hodiny.

Podle Kravčenka v době přepravy vypukla v Barentsově moři bouře. Čtyři pontony, na kterých byla taľena, se utrhly, ponorka se převrátila a klesla do hloubky 170 metrů. K-159 byla podle ruského ministerstva obrany vyřazena v červnu 1989 a kotvila na základně Gremicha asi 400 kilometrů východně od Murmansku. Její dva jaderné reaktory byly odstaveny a zakonzervovány a na její palubě nebyly ľádné zbraně. Není vąak prý vyloučeno, ľe v podmořském plavidle byly stále aktivní komponenty. Ve čtvrtek byl zahájen odtah do doku ©kval ve městě Poljarnyj, kde mělo být vyloľeno jaderné palivo a ponorka postupně zlikvidována. Ostrov Kildin, poblíľ kterého ponorka havarovala, je jedním z nejvzdálenějąích a těľko přístupných míst v Murmanské oblasti. Právě kvůli jeho poloze tam deląí dobu byly dislokovány vojenské námořnické základny. Na ostrově se nacházely také raketové ąachty. Podle Kravčenka bude jaderná ponorka K-159 z mořského dna vyzvednuta.

Televize NTV citovala vojenský zdroj, podle něhoľ jde o "absurdní situaci", nebo» plavidlo neměla ľádnou hodnotu. "Byl to jen kus plechu, zatímco lidé zahynuli," uvedl. O havárii byl dnes informován ruský prezident Vladimir Putin, který je od pátku na návątěvě Itálie na pozvání italského premiéra Silvia Berlusconiho. Zatím incident nijak nekomentoval. Na pokyn ministra obrany Sergeje Ivanova do Severomorsku, kde je dislokována základna Severní flotily, dnes ráno odletěl velitel vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov a hlavní vojenský prokurátor Alexandr Savenkov. K-159 byla součástí Severní flotily 25 let. Jde o jednu z prvních sovětských jaderných ponorek. Podle klasifikace NATO patří do třídy November (Listopad). Vyrobena byla v roce 1963 jako jedna z posledních ze série Leninskij komsomol. Její délka byla 107 metrů, ąířka 7,9 metru, výtlak 4000 tun, potápěla se do hloubky 300 metrů a její posádku tvořilo 104 osob. Ve výzbroji měla osm torpéd. Balistické rakety nenesla. Byla určena k hlídkování v severních mořích. Byla schopna autonomní plavby po dobu dvou měsíců. V roce 1970 při manévrech u ąpanělských břehů se potopila jedna z podobných ponorek K-8. Příčinou havárie prý byl poľár, který vypukl kvůli elektrickému zkratu. Tehdy zahynulo 52 z 80 členů posádky. Rusko si před čtrnácti dny připomenulo zatím nejhorąí tragédii v dějinách jeho námořnictva - havárii jaderné ponorky Kursk. Exploze 12. srpna 2000 toto podmořské plavidlo potopila rovněľ v Barentsově moři. Vąech 118 námořníků na palubě tehdy přiąlo o ľivot. Prezident Vladimir Putin byl kritizován, ľe nepřeruąil dovolenou a osobně nepřijel do Severomorsku.


Přehled větąích nehod ruských (a sovětských) jaderných ponorek od počátku ąedesátých let 20. století:
4. července 1961 - Kapitán a sedm členů posádky zahynulo při úniku radiace z prasklého potrubí v jedné z prvních sovětských jaderných ponorek K
19. 8. října 1967 - Při poľáru na sovětské jaderné ponorce K-3 "Leninský Komsomol" zemřelo 39 osob.
8.-10. března 1968 - Ponorka K-219 se třemi jadernými raketami na palubě se potopila severozápadně od Havajských ostrovů: přes 70 lidí se utopilo.
12. dubna 1970 - Poľár na jaderné ponorce K-8 nedaleko Bermud v Atlantském oceánu. Počet obětí neuveden. 24. února 1972 - Na 28 obětí si vyľádal poľár na jaderné ponorce K-19 "Hiroąima".
14. června 1973 - Jaderná ponorka K-56 ze sovětské tichomořské flotily se vinou důstojníků srazila s plující laboratoří Akademik Berg. Nepřeľilo 27 osob.
31. srpna 1973 - Při havárii zařízení k odpalování raket na ponorce K-219 ze severní flotily se otrávilo několik členů posádky parou vzniklou z komponentů paliva.
24. června 1983 - Jaderná ponorka K-429 se potopila u pobřeľí Kamčatky: 16 mrtvých.
18. června 1984 - Poľár na jaderné ponorce K-131 ze severní sovětské flotily. Nepřeľilo 13 osob.
10. srpna 1985 - Výbuch při výměně paliva na jaderné ponorce v loděnici v zálivu Čaľma na Dálném východě. Záření, které v epicentru výbuchu dosáhlo 90.000 rentgenů za hodinu, zamořilo ąiroké okolí. Ihned zahynulo 10 osob, později zemřely na následky ozáření daląí desítky lidí.
3. října 1986 - Při poľáru na ponorce K-219 vyzbrojené ąestnácti jadernými balistickými raketami a dvěma jadernými torpédy zemřeli asi 1000 kilometrů severovýchodně od Bermud čtyři lidé. Ponorka se potopila o tři dny později.
7. dubna 1989 - Poľár na ponorce "Komsomolec", která se potopila se dvěma jadernými torpédy na palubě v mezinárodních vodách v Norském moři. Ze 69 členů posádky jich zahynulo 42.
29. května 1992 - Při opravě jaderné ponorky na základně na poloostrově Kola vybuchl kompresor: jeden voják zahynul a čtyři byli zraněni.
14. srpna 2000 - V Barentsově moři se potopila jaderná ponorka Kursk, vąech 118 členů posádky zahynulo. 30. srpna 2003 - Vyřazená jaderná ponorka K-159, na jejíľ palubě bylo deset členů posádky, se potopila v Barentsově moři. Jednoho námořníka se podařilo zachránit.

ČTK