O B S A H
Co nového?
Elektronika
Lodě
Oblečení
Plavby
Testy lodí
Závodění
Přístavy
Legislativa
Starí vydání Ré
|
ODS chce prosadit zlepšení plavebních podmínek na Labi
Opoziční ODS chce v parlamentu prosadit zlepšení plavebních podmínek na Labi mezi Ústí nad Labem a státní hranicí. "Postavit jezy musíme za každou cenu.
Nejen, že umožní celoroční plavbu, ale stanou se i jedním z protipovodňových opatření na Labi," řekl v Děčíně novinářům předseda ODS Mirek Topolánek. Stavbě dvou jezů na úseku dlouhém 40 kilometrů brání ekologičtí aktivisté, mimo jiné i kvůli tomu, že by podle nich jezy neměly žádnou protipovodňovou funkci. "V souhrnné zprávě dokumentace hodnotící vliv plánovaných vodních děl na dolním Labi na životní prostředí je výslovně napsáno, že jezy budou mít prakticky nulovou retenční schopnost, nebudou tedy schopné zadržovat přívalové vody," sdělil mluvčí ekologické organizace Arnika Marek Jehlička. Topolánek uvedl, že ODS hledá možnosti, jak prosadit stavbu jezů v parlamentu. "Jsme zásadně proti tomu, aby ekologické iniciativy blokovaly stavbu vodních děl," řekl.
Vedle ekologů je proti jezům i ministerstvo životního prostředí, které loni vydalo ke stavbě nesouhlasné stanovisko. Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) již dříve řekl, že v otázce jezů podporuje dosavadní postup úřadu. Pro jezy je naopak většina zastupitelů Ústeckého kraje, kteří chtějí, aby stavba měla přednost před ochranou přírody. Topolánek uvedl, že Ambrozkův úřad nesmyslně brání jakémukoliv rozvoji nejen říční dopravy, ale například i silniční. Za stavbu jezů budou dnes u Topolánka lobovat čeští rejdaři. Tvrdí, že pokud by stát nezanedbával labskou vodní cestu, dokázali by překonat i suché roky jako je letošní. "Stát by se měl starat stejně o dopravu silniční, leteckou i vodní. Zatím to však tak není," řekl člen představenstva Československé plavby labské (ČSPL) Miroslav Šefara. Ztráty firmy dosáhly podle něj 130 milionů korun a společnosti nyní reálně hrozí krach. Labská vodní cesta je upravena na německém území. Dva jezy mezi Ústím a státní hranicí mají vyrovnat plavební podmínky na německou úroveň. Stavba vodních děl, včetně prohloubení dna řeky, vyjde na 6,2 miliardy korun s návratností 18 let. Bez jezů nemá podle rejdařů vnitrozemská vodní doprava naději přežít. Podle údajů z ministerstva dopravy jezy zvýší přepravu zboží po Labi na tři až čtyři miliony tun ročně. Nyní to je 1,3 milionu tun.
ČTK
|
