Podchlazení na moři
 
      ®ijeme v době adrenalinových sportů, kdy mnohdy vyhledáváme nebezpečí a riziko, na straně druhé si mnohá rizika neuvědomujeme, nebo je vědomě podceňujeme.
 
Jednou z tradičně opomíjených věcí je záchrana na moři. Dost na tom, ľe v kurzu nás zkouąí z navigace, předpisů a námořních uzlů. Záchrana se pak odbude pár větami co bychom kdyby. Ostatně komu by se chtělo máchat v ledové vodě, ľe?
Naąe zkuąenost s vodním prostředím obvykle vychází z pobytu ve vodě v plavkách. Nedobrovolný pobyt ve 12°C se od ideálu přeci jen vzdaluje. Obvykle sice tuąíme, ľe ve studené vodě se můľeme podchladit, ale kde jsou meze a jak dlouho tam vydrľíme, na to uľ umí odpovědět málokdo.

Naąe tělo se snaľí udrľovat teplotu ve velice úzkém rozmezí 36-37°C a vybočení z těchto mezí se vąemoľně brání. Expozice ve studené vodě pak způsobuje spuątění obranných mechanismů, jako je omezení průtoku krve v rukou a nohou, aby si tělesné jádro (trup) udrľelo co nejdéle stálou teplotu. Jestliľe to nestačí, nastává svalový třes, který můľe zvýąit produkci tepla o 20-30%. Kdyľ ani to nepomůľe, dochází k poklesu tělesné teploty a v krajním případě i ohroľení ľivota.

Pár úvah na začátek
Pro naąe potřeby můľeme chápat tělo jako zdroj tepla s výkonem okolo 80-120W (watů zhruba jedna ľárovka) a teplotě 37°C.Vyprodukované teplo musíme vyzářit do okolí. Tepelná rovnováha nastává při teplotě okolo 26-28°C. Tu máme pod peřinou, kdyľ spíme. Pak se neprobudíme ani zimou, ani horkem. Je-li okolní teplota niľąí, musíme se obléci, jinak by doąlo k podchlazení. Kdyľ se budeme pohybovat (plavat), tak tepelná rovnováha se ustaví při teplotě vody okolo 24°C a vyąąí. Předpokládá to tedy intenzivní pohyb a poměrně dost teplou vodu.

Opouątím loď a rád bych to přeľil
Ve větąině případů je teplota moře niľąí jak 24-26°C. Tedy i v tropickém moři dřív nebo později ve vodě promrznu. Kdyľ budeme muset opustit loď a nestrávíme pouze pár minut v záchranném ostrůvku, je třeba se do vody pořádně obléct. Podmínkou je mít plovací vestu, protoľe oblečený člověk se na vodě udrľí jen obtíľně. Je-li to moľné, oblečeme si několik vrstev oblečení, včetně ponoľek, bot a je-li to moľné i rukavic, čepice, popřípadě ąály. Nenechte se zmýlit tím, ľe jeątě před chvílí jste se na palubě opalovali.

Ve vodě, nemáme-li ke břehu pouze pár set metrů, tak neplaveme. Oblečení bude okamľitě mokré a postupně si začneme ohřívat vrstvu vody, která je nasáklá v oblečení. Bude to sice jen o pár stupňů, ale i to je významné. Kdybychom se pohybovali, vymyjeme si tuto vrstvičku vody a ochlazování bude postupovat podstatně rychleji. I tak neľ nás vytáhnou z vody nám teplo nebude.

Jak dlouho lze vydrľet?
Jak dlouho vydrľíme ve vodě, aniľ bychom zmrzli, záleľí na rychlosti ochlazování naąeho těla (tělesného jádra). Pro naąe potřeby si můľeme podchlazení (hypotermii) rozdělit do tří stupňů.

 Mírná - 36-34°C (svalový třes, mysl čistá, jsme schopni komunikovat a pohybovat se)
 Střední - 34-30°C (bez svalového třesu, člověk nemusí reagovat, mluví nesrozumitelně, není schopen se dobře soustředit. Dýchá a je při vědomí)
 Kritická - méně jak 30°C ( je v bezvědomí, nebezpečí zástavy srdce a zástavy dýchání)

Zhruba při 29°C dochází k zástavě krevního oběhu. Toho se vyuľívá při operacích srdce. To je také teplota, ke které bychom se vůbec při svém pobytu ve vodě neměli přiblíľit.
Je pěkné vědět, jaké jsou teploty těla a jeho chování, ale nedělejme si iluzi, ľe bychom prvně měřili teplotu v konečníku (jinde to nemá smysl). Nehledě na to, ľe lékařský teploměr niľąí teplotu jak 35°C obvykle nezobrazí. Proto je daleko důleľitějąí stupeň podchlazení určit podle chování zachraňovaného.


Mírné podchlazení
 svalový třes, ale za půl hodiny můľe zmizet, někdy si jej nemusíme vůbec vąimnout. Mysl čistá, jsme schopni vnímat, komunikovat a pohybovat se. Je nám rozumět (nemluvíme jako opilí)

To si zaľil asi kaľdý na moři při nepřízni počasí, kdy moře houpe, ľe bys ani tuleně nevyhnal. Obvykle to spraví teplý čaj a suché prádlo. Teplota těla se nedostane pod 35,5-35°C. Jestli-ľe jsme na palubě či v moři dostatečně dlouho (v moři na to stačí pouhé 2 hodiny), teplota těla můľe klesnou aľ k hranici 34°C. Pak uľ jektáme zuby, jsme vyčerpaní a chce se nám spát. Nastává přitom svalový třes, který zhruba do 20minut aľ půl hodiny můľe ustat. Rychle se vyčerpávají zásoby energie, tělo chladne. O takto postiľeného by se měl uľ někdo postarat.

Střední stupeň podchlazení
 třes uľ dávno nemáme, ąpatně artikulujeme-není nám rozumět. Zimu si uľ nemusíme uvědomovat. Hůř se pohybujeme, jsme vyčerpaní, chce se nám spát ? to podle nátury. Určitě jsme stále při vědomí.

Klesne?li naąe teplota pod 34°C, můľe to být jiľ ľivot ohroľující stav. Jsme zesláblí, myąlení je zastřené, reakce zpomalené, nemusíme být schopni se pohnout, máme ztuhlé svaly, nejsme schopni pořádně artikulovat, není nám rozumět.. Na spodní hranici teplotního rozmezí (30°C tělesné teploty) upadáme do bezvědomí.

Kritické podchlazení
 Těľký stav, kdy upadáme do bezvědomí. Hrozí zástava srdce a dýchání, nebo uľ nastala.

Tady uľ jde o ľivot. Jsou sice známy dva případy, kdy se podařilo oľivit lidi s tělesnou teplotou 10 a 12°C, ale znamenalo to týdny v nemocnici a měsíce následný dohled lékařů. Obecně to nelze doporučit.

Hm, a co s tím?
Kaľdého jistě napadne, ľe kdyľ je někdo podchlazený, ľe je ho třeba nejdřív rozehřát.
Jde-li o počátek mírného podchlazení, zvládneme to horkým čajem a teplem. Je-li podchlazení větąí (34,5°C a méně), je třeba s dotyčným zacházet jako by měl poraněnou páteř. To znamená klid na lůľku a nepohybovat s ním. Tato rada pramení z faktu, ľe teplota srdce a krve proudící do srdce nesmí poklesnout pod 29°C. Kdybychom promrzlého naloľili do vany s horkou vodou nebo s ním pohybovali, prokrví se mu povrchová vrstva kůľe na rukou a nohou. Jestliľe se tělo snaľí teplotu jádra co nejdéle zachovat, tak celý objem nohou (svaly) velice rychle dosáhne teploty okolní vody (a ta je niľąí jak 29°C). Teplá koupel obnoví průtok krve v nohou, ale ty jsou promrzlé a krev tekoucí z těla (jádra-hrudníku) se v nohou ochladí. A tato ochlazená krev pak způsobí zástavu srdce. Kdybychom měřili teplotu jádra, zjistíme ľe i kdyľ je člověk jiľ v teple, teplota těla stále klesá (proudící krví prohřívám promrzlé nohy). Tomu poklesu se říká drop out a je vidět na grafu.

Jak člověka rozehřívat?
 Buď pasivně, převlečeme do suchého, napojíme sladkým čajem či polévkou a zabalíme do spacáku. Mnohdy ani jinou moľnost nemáme. Je to ovąem způsob nejméně vhodný, protoľe návrat na původní teplotu můľe trvat 7-8 hodin i déle. Přičemľ podchlazený jiľ za hodinu můľe tvrdit, ľe se cítí dobře a je v pořádku. Při tělesné zátěľi můľe dojít k selhání krevního oběhu. V tom je to zrádné. Jediný způsob jak zjistit jak na tom je, je změřit rektální teplotu (teploměr v konečníku). Teplota měřená pod paľí či v ústech bude udávat hodnoty faleąně vyąąí.
 Lepąí způsob je aktivní rozehřívání, kdy teplo tělu dodáváme z vnějąku.

Rozehříváme:
 nejdřív jádro (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaľí a krk)
 pak pozvolna celé tělo
Pouľívají se k tomu např. ručníky, které přeloľíme a polijeme horkou vodou (tak abychom dotyčného nepopálili), nebo jeho trup zabalíme do deky a tu pak polijeme horkou vodou (Hiblerovy zábaly).
 Velice účinná je specielní deka, do které se vhání teplý vzduch a ten podchlazeného rozehřívá. To bývá součástí specielní nemocniční péče. Lze tak i silně podchlazeného člověka (32-33°C) ohřát zhruba za 3-4 hodiny na původní teplotu (36,6°C).


První pomoc na místě nehody:

 Ochrana před daląím prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců, sladké teplé nápoje - čaj).
Obecně nikdy ľádný alkohol. Ten lze podat ve výjimečném případě, kdy jsme promrzlí, ale vlastně bychom jeątě nemluvili o podchlazení. Jsme v teple a suchu (tedy v pohodě u televize) a ten alkohol je ve formě horkého grogu. Tedy stav, kdybychom to zvládli i bez něj. V jiných případech si můľeme přivodit váľné problémy.
 Nepodáváme léky. Podchlazené tělo má sníľený metabolismus a na léky by nereagovalo. Po jeho rozehřátí by pak reakce byla nepřiměřená.
 Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. ľe s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
 Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost můľe dojít k pádu.
 Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnického zařízení s moľností mimotělního krevního oběhu, nebo» i lehce podchlazený můľe během pozemního transportu zemřít.

Podrobnosti lze nalézt na horska-medicina.cz.

Pro lepąí představu si ukáľeme jak vypadá průběh teplot při podchlazení.
Představme si modelovou situaci, kdy se nám potápí loď a máme zhruba deset minut čas se na to připravit.
První, co je dobré mít na paměti, nesmíme se utopit. Tedy připravit si plovací vestu.
Za druhé musíme ve vodě nějakou dobu vydrľet, tedy se obléct. Vzpomeňme si, jak to vypadá v zimě na horách. Ono je ve výsledku jedno, jestli nás omývá chladná voda, nebo chladný vítr. Nikoho nenapadne na horách vzít si rukavice bez větrovky a čepice a takto oblečen, vyrazit bos na sjezdovku. Ve vodě je to stejné. Máme-li tu moľnost obléct si rukavice, čepici, teplé oblečení, teplé ponoľky, určitě to uděláme. Rukavice mohou být gumové. Ta vrstva oblečení se nám stejně okamľitě namočí a první okamľiky budou straąné.
Tohle oblečení má zabránit, aby mořská voda vymývala tu malou vrstvičku vody, kterou jsme si ohřáli na těle. Ten teplotní rozdíl bude malý (pár stupňů), ale je významný. Ve vodě se pak nehýbeme, protoľe kaľdý pohyb naąi situaci jen zhorąí.

Nyní si popíąeme, co je vidět na grafu. Ukazuje, jaký je průběh teplot po 2 hodinovém pobytu v 16°C vodě. Jsou zde vidět tři teploty. Jádro (teplota uvnitř těla), nohy a trup (játra).
V průběhu dvou hodin teplota neustále klesá. Ta rychlost u oblečeného člověka je zhruba 0,8°C za hodinu. Svlečený plavec prochládá zhruba o 50% rychleji, tedy pokles tělesné teploty je okolo 1,2°C za hodinu.

Na křivce je zajímavých několik bodů.
 Kdyľ vytáhneme trosečníka z vody, jeho teplota stále klesá. Zde nepomůľe ani tělesné cvičení, běh do schodů, dřepy apod.
 Kdyľ jej pak převlečeme do suchého, napojíme horkým čajem a zabalíme do spacáku, jeho teplota se nemění daląí dvě aľ tři hodiny. (To je míněno tak, ľe za 2-3 hodiny teprve dosáhne teploty, kterou měl při vytaľení z vody).
 Teprve pak jeho teplota pomalu roste a svoji normální tělní teplotu okolo 36,6°C dosáhne zhruba za 7-8 hodin. Je tu jeden kritický moment. Podchlazený si myslí (buď hned, nebo po 2 hodinovém odpočinku v teple), ľe je jiľ v pořádku. Nepoci»uje teplotní diskomfort. Objektivně je stále podchlazen a zde nastává nebezpečí selhání krevního oběhu.
 Povąimněme si, ľe teplota jater (povrchová trupu) jde nahoru velice rychle. Nohy se zpoľděním 2-3 hodin. Tedy nohy jsou velice dlouho studené a studená krev z nohou ochlazuje tělní jádro. Teprve pak se ohřívá jádro (trup).


Jaké jsou tedy pravidla přeľití na moři?
 Nepadat do vody
 Kdyľ uľ tam spadneme, nebýt tam zbytečně dlouho. Nejsme přímořský stát a není to naąe přirozené ľivotní prostředí.
 Chránit vąemoľným způsobem ztráty tepla.
 Po vytaľení z vody rozehřívat postupně. Aktivní způsob je vľdy lepąí neľ pasivní (pouhé zabalení do přikrývek).
 Nejde-li o lehké podchlazení (podchlazený jiľ nemá třes, paradoxně nemusí zimu poci»ovat ), volat lékaře.
Věnovat se prevenci. Kdo si uľ jednou zaľil povodeň, příątí jej jiľ nepřekvapí, moľná jen rozesmutní. Určitě je lépe připraven organizovat pomoc a méně zmatkovat.

Ing. Ladislav Sieger, CSc., foto autor a redakce Ré