Plnou parou vpřed - Joseph John Ruston
 
      10. července - Česká paroplavba má své počátky ve čtyřicátých letech 19. století.
 
První parník nesl jméno Bohemia a pro anglického podnikatele Johna Andrewse ho postavil jeho krajan Joseph John Ruston, který později proslul také jako ředitel a vlastník karlínské strojírny.

Na počátku 19. století byla lodní doprava mezi Mělníkem a Prahou velmi obtíľná. Cesta vedla proti proudu, hladina byla nízká a neexistoval jiný pohon neľ vítr nebo veslování. Teprve vynález parního stroje a první pokusy mechanika Josefa Boľka z roku 1817 ukázaly tomuto odvětví nové moľnosti. Skutečným zakladatelem paroplavby v Čechách byl vąak aľ anglický podnikatel John Andrews, který roku 1839 získal císařské privilegium na provozování paroplavby po Vltavě a Labi.

Cesta z Prahy do Dráľďan
Andrews měl v oboru paroplavby zkuąenosti jiľ z Vídně. V rove 1829 tam zaloľil První dunajskou paroplavební společnost, pro kterou od roku 1832 pracoval také anglický lodní inľenýr Joseph John Ruston. Po obdrľení licence se oba muľi přesunuli do Prahy. Andrews měl v úmyslu zaloľit paroplavební akciovou společnost, ale pro nedostatek zájemců a nedůvěru úřadů mu tento záměr nevyąel. Rozhodl se tedy celý projekt financovat sám a Rustona pověřil stavbou prvního českého parníku, který dostal název Bohemia. Na vodu byla loď spuątěna 1. května 1841 a první zkuąební plavby proběhly o dva týdny později za účasti mnoha novinářů i veřejných činitelů.
Jelikoľ byly vąechny zkouąky úspěąné, vydala se Bohemia 23. května 1841 na svou první plavbu do Mělníka a dále do Obříství, které bylo vhodným mezipřistáním pro plavbu do Dráľďan. Do sasské metropole loď dorazila 26. května večer a ihned slavila velký úspěch - protoľe německé parníky totiľ měly větąí ponor a pro nízký stav vody nemohly v té době vůbec plout.

Parníkům začala konkurovat ľeleznice
Andrews s Rustonem se brzy rozhodli, ľe za výchozí bod svých plaveb do Dráľďan zvolí aľ Obříství, protoľe se ukázalo, ľe Vltava není pro pravidelný lodní provoz způsobilá. Přestoľe tedy cestující z Prahy museli část cesty urazit bryčkou nebo dostavníkem, stala se paroplavba zanedlouho oblíbenou a podnikání se velmi dařilo. Parník Bohemia byl brzy roząířen a roku 1846 byl do chodu uveden i druhý parník s názvem Germania.
O rok později John Adrews zemřel. Ruston se oľenil s jeho vdovou a stal se majitelem celého podniku. Přikoupil v Sasku jeątě třetí parník Saxonia, který překřtil na Constitution. Reagoval tím nejen na velký zájem veřejnosti o jízdy do Dráľďan, ale také na zvýąený tlak sasské konkurence.
Podnikání v lodní dopravě vąak v roce 1851 ohrozila dostavba ľeleznice z Prahy do Podmokel, pokračující dále do Saska. Ruston se rozhodl prodat vąechny parníky Sasské paroplavební společnosti a nadále se věnoval své strojírně v Praze - Karlíně.

Praľská paroplavební společnost
Česká paroplavba vąak odchodem Rustona neskončila. V roce 1864 byla v Praze zaloľena Česká akciová společnost pro paroplavbu na řece Vltavě. Jejím předsedou byl zvolen pozdějąí primátor Frantiąek Dittrich. V roce 1865 vyjel na řeku první parník s názvem Praha a jeho úvodní cesta vedla do nedalekých ©těchovic, kam byla později zavedena pravidelná linka.
Zájem o paroplavbu nadále stoupal a firma, roku 1915 přejmenována na Praľskou paroplavební společnost, velmi prosperovala. Dříve poklidné městečko ©těchovice začalo ľít turistickým ruchem, parníky tam ročně přiváľely přes milion návątěvníků.
Úpadek nastal aľ ve 30. letech, kdyľ republiku zasáhla světová hospodářská krize. Roku 1936 odkoupil Praľskou paroplavební společnost stát a začlenil ji do Československé plavební společnosti labské, později labsko - oderské. V dobách socialismu pak nějaký čas patřila také pod Dopravní podnik hlavního města Prahy a teprve od roku 1992 je znovu soukromým podnikem. Současná Praľská paroplavební společnost vlastní parníky dva - Vltavu a Vyąehrad.

Ruston a spol.
Karlínská strojírna Ruston a spol. se mezitím věnovala stavbě lodí a různých ľelezných konstrukcí. Měla pobočky u Vídně i v Budapeąti, kde zaváděla výrobu řady moderních strojů a zařízení. Úspěchu dosáhla předevąím proto, ľe intenzivně spolupracovala s Anglií. Joseph John Ruston podnik vedl do roku 1865, poté svůj podíl prodal a odstěhoval se do Vídně, kde také později zemřel.
Roku 1869 se firma změnila na akciovou společnost s názvem Praľská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. Podílela se na stavbách vyąehradského ľelezničního mostu, krovu pod Chrám svatého Víta a po povodních v roce 1870 také na opravě praľského Karlova mostu.
V roce 1907 získaly v karlínské strojírně majoritu ©kodovy závody. Roku 1914 vznikla spojením výrobců strojů nezbrojního charakteru firma Spojení strojírny, a.s. dříve ©koda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer.
V karlínské továrně se začaly vyrábět kolové konstrukce, nejdříve pro Prahu a od roku 1951 i pro ostatní československá města. Továrna byla několik desetiletí součástí dílen Dopravního podniku hlavního města Prahy a teprve v dubnu 1994 byla vyčleněna do samostatné dceřiné společnosti. Koleje a výhybkové systémy dnes firma vyrábí pod názvem Praľská strojírna, místní pamětníci vąak ctí tradici a karlínské továrně neřeknou jinak neľ "Rustonka".

Joseph John Ruston (1809-1895)
Konstruktér a plavební podnikatel Joseph John Ruston se narodil 3. Března 1809 v Londýně. Od roku 1832 pracoval ve Vídni pro paroplavebního průkopníka Johna Andrewse, se kterým přiąel i do Čech. V roce 1841 pro něj postavil první český parník Bohemia a později ve svém závodě v Praze - Karlíně zkonstruoval i daląí lodě. Po Andrewsově smrti se v roce 1847 oľenil s jeho vdovou, která vąak o rok později zemřela a Ruston získal českou paroplavbu mezi Obřístvím a Dráľďany plně do svých rukou. Provozoval ji do roku 1851, kdy z obavy před ľelezniční konkurencí vąechny lodě prodal Sasské paroplavbě. Nadále se věnoval pouze vedení karlínské strojírny, ve které působil aľ do roku 1865. Poté svůj podíl prodal a odstěhoval se do Vídně, kde 2. března 1895 také zemřel.

John Andrews (1784-1847)
Anglický podnikatel John Andrews byl průkopníkem paroplavby v Rakousku - Uhersku.V roce 1829 zaloľil ve Vídni první paroplavební společnost, ve které provozoval nákladní plavbu na středním a později i dolním toku Dunaje. Roku 1839 získal privilegium na paroplavbu po Vltavě a Labi. První kolesový parník Bohemia pro něj zkonstruoval Joseph John Ruston v roce 1841 a po úspěąných zkouąkách byla zahájena paroplavba do Dráľďan. Vltava byla v té době těľko splavná, proto byla za první přístav zvolena obec Obříství, kam se Andrews také přestěhoval. Zemřel 27. dubna 1847 a pohřben je ve Vídni.

www.profit.cz