Čínský mořeplavec nemá jen historickou zásluhu
 
      11.srpna - Čínský chrám Sam Po Kong v javánském přístavu Semarang je ověnčen girlandami lampionů. Uľ několik dní se zde oslavuje 600. výročí přistání nejslavnějąího čínského mořeplavce Čcheng Chua právě na tomto místě,
 
píąe agentura AFP. "Obyvatelé Semarangu jej nazývají Sam Po Kong. Symbolizuje přátelství, obchod, kulturu, náboľenství. Taoisté i buddhisté se tu modlí, muslimové sem pořádají pouti," vysvětluje průvodce chrámem Suratman Ajong. Od minulého týdne do Sam Po Kongu přicházejí tisíce návątěvníků, se zapálenými tyčinkami v ruce, uklánějí se před oltáři plnými obětin pod vyvýąenými okraji střech. Čínský objevitel Čcheng Chu, nazývaný téľ Čeng Che, zakotvil na místě dneąního chrámu v roce 1405. Na místě, které tehdy bylo jeątě pokryté mořskou vodou, tuto historickou událost připomíná velká kamenná dľunka (plavidlo). Vytesaný basreliéf vypráví o námořní epopeji, během níľ navázal Čcheng Chu dobré vztahy i se Siamem (zhruba nynějąím Thajskem) a Malajskem.

"Čcheng Chu je stejně slavný jako Kryątof Kolumbus," zdůrazňuje 38letá zaměstnankyně telekomunikační firmy Diana. Není Číňanka, ale raduje se z čínského příspěvku Indonésii, na němľ má zásluhu právě mořeplavec z Číny. Čcheng Chu není tak známý jako Kolumbus, Vasco da Gama nebo Fernao de Magalhaes, ale podnikal své plavby mnohem dříve a v mnohem větąím měřítku: na palubách jeho více neľ 200 ohromných dľunek bylo téměř 28.000 lidí, námořníků, vojáků, učenců, tlumočníků a kartografů a byly vybaveny čínskými vynálezy: buzolami i kompasy, zadním kormidlem a ovladatelnými bambusovými plachtami. Nehledě na to, ľe například Čchengova velitelská loď byla pětkrát větąí neľ Kolumbova Santa María.

Čcheng se narodil v rodině menąinových čínských muslimů v provincii Jün-nan na jihu Číny a jako eunuch přiąel ke dvoru císaře Chung-wua, jehoľ důvěru si získal. V letech 1405 aľ 1433 podnikal dlouhé plavby, při nichľ se dostal na Srí Lanku, do Indie, poznal pobřeľí Siamu, Malajsie, Indonésii, doplul i do Arábie a východní Afriky - dneąního Zanzibaru, Somálska a Keni, kde dostal darem ľirafu a přivezl ji svému panovníkovi. "Číňané přinesli mnoho nového v hrnčířství, textilu, lékařství," upozorňuje Ivan Haris Prikurnia, který je pověřen realizací televizního dokumentu o slavném Číňanovi. Jeho reportáľ bude v Indonésii, kde z jejích 220 milionů obyvatel tvoří 90 procent muslimové, odvysílána v období ramadánu. Cílem je zdůraznit, ľe Čcheng Chu byl muslim a islám se na Jávě roząířil v jeho stopách. Tohle je důleľitý moment pro rozsáhlé souostroví, na němľ se často ozývá tvrzení, ľe islám se na něj dostal přes provincii Aceh, jakousi verandu islámu na okraji Sumatry, západním výběľku Indonésie. "Do Indonésie přineslo islám devět muľů. Čtyři z nich byli Číňané," tvrdí Prikurnia, podle něhoľ se tato skutečnost ne vąem líbí. Nicméně Čcheng Chu se zaslouľil o roząíření vlivu Číny a je původcem jakési synkrese: uctívají jej domorodci stejně jako muslimové i čínątí přistěhovalci.

Úcta k mořeplavci se projevuje i jinak: v městě Surabaya je například pod sklem uchováván jako relikvie masivní kus dřeva, který údajně pochází z námořního plavidla. Čcheng Chu je také jakýmsi sjednocujícím prvkem v etnicko- náboľenské mozaice Jávy. I mocné politické uskupení Golkar bývalého diktátora Suharta to pochopilo a uspořádalo o admirálovi kolokvium. "Chceme napřít naąi pozornost na komunitu (čínských muslimů)," přiznal provinční vůdce Golkaru Bambang Sadono. Podle jeho odhadu je deset aľ dvacet procent Číňanů v provincii muslimského vyznání. Konsensus spojovaný s Čcheng Chuem se vąak jeątě nezabydlel mezi Malajci a Číňany, kteří jsou v Indonésii ve značně menąině. Zejména Číňani, kteří mají statut občanů druhé kategorie jeątě ze Suhartovy doby, se v roce 1998 stali terčem vlny násilností - mnoho se jich stalo obě»mi rabování a nemálo jich přiąlo i o ľivot.

ČTK