Plachetnice z rákosu má dokázat styky civilizací v době bronzové
 
      2. října - LONDÝN - Osm muľů vyplulo začátkem září z ománského Súru a vydalo se Arabským mořem na východ do severoindické Dvarky na plachetnici z rákosu svázaného provazy z vláken datlových palem.
 
Na stěľních jsou plachty ručně utkané z ovčí vlny a upevněné lany z kozích chlupů. Aby trup nenasákl vodou, byl potřen asfaltem dovezeným z Iráku. Posádka chce urazit skoro 1000 kilometrů dlouho trasu a dokázat, ľe před 4000 lety existovala námořní obchodní trasa mezi Indií, Mezopotámií a Arabským poloostrovem, napsal britský list The Independent. Nejen, ľe vyplula na lodi postavené výhradně technologií z doby bronzové, ale bude podle schopností tehdejąích lidí také navigovat. Jediným pomocníkem jí budou hvězdy a slunce a jediným pohonem monzunový vítr.

Loď Magan měří 12 metrů a jeho dřevěné části jsou z týkového dřeva. K jídlu posádka konzumuje výhradně stravu dostupnou před 4000 lety, tedy datle, suąené ryby, luątěniny, med a vodu. Indický člen skupiny archeolog Alok Tripathi počítá s tím, ľe souľití osmi lidí na poměrně malém prostoru paluby nebude snadné. "Je třeba se duąevně připravit, bude to těľké," řekl. Konstrukci lodi navrhl australský odborník na historii mořeplavectví Tom Vosner. Věří prastaré technologii natolik, ľe se stal jedním z námořníků. Po cestě chce studovat staré navigační techniky a na vlastní kůľi pocítit, jak se na ąirém moři cítili námořníci z doby bronzové. Na lodi je také náklad, který posádka předá zástupcům indického svazového státu Gudľarát. Termín cesty není náhodný. Je to jedna z připomínek půlstoletí vztahů mezi moderním Ománem a Indií. Oslavy se ponesou v duchu víry, ľe obyvatelé dneąní Indie a Arabského poloostrova se stýkají díky námořním cestám uľ zřejmě 5000 let.

Projekt překonání Arabského moře na historickém plavidle se zrodil v 90. letech minulého století. Tehdy totiľ ománątí, francouzątí a italątí archeologové v Ománu naąli úlomky asfaltu, do něhoľ byly z jedné strany otisknuty provazce a z druhé vilejąi. Tito korýąi ľijí na mořských útesech, lasturách ale také velrybách. Historikové to pokládali za důkaz, ľe rané civilizace pouľívaly námořní lodě. Mezopotámie a údolí Indu jsou povaľovány za kolébky moderní civilizace. Odpověď na to, jakým způsobem byly propojeny, dal nález na Arabském poloostrově. Vědci se domnívají, ľe starověcí Arabové byli vůbec jedni z prvních námořníků lidstva.

ČTK