Novela zákona o vnitrozemské plavbě - návrh
 
      17. září - Praha - V níľe uvedeném článku Vám přináąíme Návrh zákona, kterým se mění zákon č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, jeľ by měl vejít v platnost 1. července 2008.
 
N á v r h
ZÁKON
ze dne ??.. 2007,

kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějąích předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějąích předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějąích předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění pozdějąích předpisů


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě

Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 4 písmeno a) zní:
?a) vodní tok Labe
1. od říčního km 972,8 (Kunětice) po říční km 950,5 (nadjezí zdymadla Přelouč),
2. od říčního km 948,3 (podjezí zdymadla Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně vodní plochy Velké ®ernoseky,?.

2. V § 9 odst. 3 se ve větě první za slovo ?je? vkládá slovo ?fyzická? a za slovo ?nebo? se vkládají slova ?právnická osoba se?.

3. V § 9 odst. 3 se za větu první vkládá věta ?V plavebním rejstříku můľe být na základě ľádosti jeho provozovatele evidováno téľ plavidlo, jehoľ provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: Smlouva o zaloľení ES

4. V § 10 odst. 5 věta třetí zní: ?Prováděcí předpis stanoví vzor osvědčení a dobu platnosti osvědčení plavidla podle druhu plavidla.?.
CELEX: 31982L0714

5. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: ?(3) Náleľitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.?.

6. V § 18 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou: ?Prováděcí předpis stanoví lodní listiny, kterými musí být plavidla vybavena, a údaje v nich vedené.?.
CELEX: 32005L0033

7. V § 25 odst. 1 se za slovo ?s? vkládá slovo ?platným? a na konci textu se doplňují slova ?podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle práva Evropských společenství5b) nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.
Poznámka pod čarou č. 5b zní:
?5b) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboľí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.?.
CELEX: 31991L0672

8. V § 25 odst. 2 se za slovo ?úřad? vkládají slova ?na základě písemné ľádosti?.

9. V § 25 odst. 2 se na konci textu písmene c) za čárku doplňuje slovo ?a?.

10. V § 25 odst. 2 písmeno d) zní: ?úspěąně vykonal zkouąku.?.

11. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: ?(4) Drľitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, a předloľit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.?.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

12. V § 25 odst. 6 se za slova ?posádky plavidla? vkládají slova ?, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla?.
CELEX: 31996L0050

13. V § 28 odst. 2 ve větě druhé se slovo ?přemís»ovat? nahrazuje slovy ?umís»ovat, odstraňovat nebo přemís»ovat?.

14. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ?Za zahraniční plavidlo se nepovaľuje plavidlo, k němuľ bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: 31982L0714

15. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5c aľ č. 5e zní:

?§ 30a
Provozování vodních skútrů

(1) Vodní skútr můľe být provozován jen na vodních cestách nebo jejich úsecích, které jsou plavebním úřadem vymezeny k provozování vodních skútrů (dále jen ?plocha pro provoz vodních skútrů?). Provozování plochy pro provoz vodních skútrů je ľivností podle zvláątního právního předpisu5c).
(2) Plavební úřad můľe vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na základě písemné ľádosti fyzické osoby nebo právnické osoby. V ľádosti podle věty prvé ľadatel musí
a) přesně územně vymezit navrhovanou plochu pro provoz vodních skútrů,
b) doloľit splnění podmínek uľívání povrchových vod k plavbě plavidly se spalovacími motory stanovených zvláątním předpisem5d),
c) doloľit splnění podmínek rozsahu uľívání povrchových vod k plavbě při provozování vodních skútrů stanovených prováděcím právním předpisem5e),
d) doloľit, ľe je drľitelem ľivnostenského oprávnění pro provozování plochy pro provoz vodních skútrů,
e) navrhnout bliľąí podmínky provozu vodních skútrů na navrhované ploąe pro provoz vodních skútrů, zejména připojit návrh provozního řádu plochy pro provoz vodních skútrů s vymezením provozní doby a nejvyąąího počtu současně provozovaných vodních skútrů.
f) doloľit zaplacení správního poplatku.
(3) Plavební úřad můľe vymezit plochu pro provoz vodních skútrů jen se souhlasem obecního úřadu obce, na jejímľ katastrálním území se navrhovaná plocha pro provozování vodních skútrů nachází, a správce vodní cesty.
(4) V rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů plavební úřad uvede
a) přesné územní vymezení plochy,
b) provozovatele plochy, kterým musí být ľadatel podle odstavce 2,
c) bliľąí podmínky provozu vodních skútrů na ploąe,
d) dobu zahájení provozu vodních skútrů na ploąe a
e) dobu platnosti rozhodnutí o vymezení plochy, která nesmí přesáhnout 2 roky ode dne zahájení provozu vodních skútrů na ploąe.
(5) Rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů zaąle plavební úřad bez zbytečného odkladu správci vodní cesty. Správce vodní cesty zajistí označení plochy pro provoz vodních skútrů odpovídajícími plavebními znaky nejpozději ke dni zahájení provozu vodních skútrů na ploąe uvedenému v rozhodnutí podle věty prvé.
(6) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů je povinen
a) vydat provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů a zajistit jeho dodrľování,
b) zajistit dodrľení bliľąích podmínek provozu vodních skútrů a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a
c) oznámit plavebnímu úřadu změny údajů rozhodných pro vydání rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a předloľit o nich doklady do 15 dnů od jejich vzniku.
(7) Na provozování plavidla určeného pro plavbu v kluzu a daląích plavidel stanovených prováděcím právním předpisem se pouľijí ustanovení odstavců 1 aľ 6 obdobně.
(8) Vzor ľádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů stanoví prováděcí právní předpis.
-----------------------------------
5c) § 25 zákona č. 455/1991 Sb., o ľivnostenském podnikání (ľivnostenský zákon).
5d) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
5e) Vyhláąka č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrľí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách uľívání povrchových vod k plavbě.?.

16. Za § 32 se vkládají nové § 32a aľ 32d, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5f a č. 5g znějí:
?Říční informační sluľby

§ 32a

(1)Říční informační sluľby (dále jen ?RIS?) představují bezplatně zpřístupňovaný soubor informací v souladu s právem Evropských společenství5f) vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách a vymezených v prováděcím právním předpise (dále jen ?informace?). Správce systému RIS uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsaľené v elektronické podobě umoľňující nepřetrľitý dálkový přístup.

(2)Systém RIS je informačním systémem veřejné správy5g).
CELEX: 32005L0044

(3)Systém RIS se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.
(4) Druhy informací zaznamenávaných v RIS a obsah informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX: 32005L0044
------------------
5f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních sluľbách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
5g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých daląích zákonů.

§ 32b

(1) Správce systému RIS vkládá do systému RIS informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.
(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě poskytují správci systému RIS
a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jeľ podléhá evidenci v plavebním rejstříku, jedná-li se o údaje o plavidlu a vodní cestě, které se nezapisují do plavebního rejstříku,
b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel,
c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách a
d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu a plavidlech v přístavu.
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předávat správci systému RIS informace v rozsahu, četnosti a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

§ 32c

(1) Správce systému RIS zajistí
a) nepřetrľitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,
b )zpracování informací vkládaných do systému RIS v souladu s poľadavky na jejich strukturu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) nepřetrľité vkládání a zpřístupňování informací v systému RIS a
d) zabezpečení systému RIS před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.
(2) Správce systému RIS zpracuje a vloľí informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl nebo poté, co ji ověřil. Správce systému RIS je povinen ověřit správnost informace, kterou obdrľel od třetích osob neuvedených v § 32b odst. 2.
CELEX: 32005L0044

(3) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné ľádosti provozovatele plavidla. V ľádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých ľádá o zpřístupnění informací.
(4) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, po ověření, ľe ľadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v ľádosti podle odstavce 3, v plavebním rejstříku. V rozhodnutí podle věty první správce systému RIS uvede plavidla, u kterých zpřístupní ľadateli informace s omezeným přístupem.
(5) Správce systému RIS bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí ľadateli do vlastních rukou přístupový kód umoľňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.
(6) Správce systému RIS rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části informací vedených v RIS a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu
a) pokud dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku u plavidla, u nějľ bylo rozhodnuto o zpřístupnění informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, nebo
b) pokud o to poľádá provozovatel plavidla.
(7) Správce systému RIS je oprávněn poskytnout údaje ze souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné ľádosti dále
a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů a
b) soudům vąech stupňů, státním zastupitelstvím vąech stupňů.
(8) Správce systému RIS zpřístupní soubor informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a Bezpečnostní informační sluľbě.

§ 32d
(1) Výrobky, určené pro pouľití v systému RIS a vymezené v prováděcím právním předpise, lze uvést na trh pouze po schválení jejich typu podle tohoto zákona nebo po schválení typu v jiném členském státě Evropské unie.
CELEX: 32005L0044

(2) Typ výrobku určeného pro pouľití v systému RIS schvaluje plavební úřad na základě písemné ľádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ výrobku, jsou-li splněny technické poľadavky na výrobek stanovené prováděcím právním předpisem nebo přímo pouľitelným předpisem ES. Podkladem pro rozhodnutí plavebního úřadu je výsledek zkouąky výrobku, kterou zajistí výrobce, na svůj náklad u právnické osoby pověřené plavebním úřadem.
(3) Plavební úřad pověří právnickou osobu prováděním zkouąek podle odstavce 2 na základě písemné ľádosti, ve které ľadatel doloľí, ľe
a) vlastní nebo má právo k uľívání potřebného zkuąebního přístrojového vybavení, a
b) zajistí provádění zkouąek výrobků odborně způsobilými osobami.
(4) Pověřená právnická osoba je povinna provádět zkouąky výrobku určeného pro pouľití v systému RIS na vhodném zkuąebním přístrojovém vybavení a prostřednictvím odborně způsobilých osob tak, aby výsledky zkouąky odpovídaly charakteristikám testovaného výrobku a nedoąlo k jejich zkreslení.
(5) Plavební úřad odejme právnické osobě pověření k provádění zkouąek výrobku určeného pro pouľití v systému RIS, pokud právnická osoba
a) opakovaně nebo závaľným způsobem poruąí povinnosti stanovené tímto zákonem,
b) přestane splňovat poľadavky na zkuąební přístrojové vybavení nebo odbornou způsobilost osob provádějících zkouąky, nebo
c) poľádá o odnětí pověření.
(6) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce osvědčením shody pro kaľdý výrobek určený pro pouľití v systému RIS. Výrobce je povinen
a) uvádět na trh výrobky určené k pouľití v systému RIS, které odpovídají schválenému typu,
b) zavést účinnou kontrolu shody se schváleným typem ve vąech fázích výroby a
c) v případě zjiątěného nesouladu se schváleným typem provést účinná opatření pro obnovení shody.
(7) Plavební úřad odejme schválení typu výrobku určeného pro pouľití v systému RIS pokud výrobce opakovaně nebo závaľným způsobem poruąí povinnosti stanovené tímto zákonem.
(8) Zkuąební přístrojové vybavení potřebné k provádění zkouąek výrobků určených pro pouľití v systému RIS, technické poľadavky na zkuąební přístrojové vybavení a poľadavky na odbornou způsobilost osob provádějících zkouąky výrobků stanoví prováděcí právní předpis.?.

17. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:

?§ 35a
Plavební úřad na základě písemné ľádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboľí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor v souladu s právními předpisy Evropských společenství vydá ľadateli osvědčení o splnění těchto podmínek7a).
--------------
7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichľ můľe dopravce nerezident provozovat přepravu zboľí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k reľimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.?.
CELEX: 31985R2919, 31991R3921

18. V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ?Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovaľuje fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je oprávněna provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: Smlouva o zaloľení ES

19. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

?(2) Státní plavební správa je správcem systému RIS.?.
CELEX: 32005L0044

20. V § 41 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:

?b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro pouľití v systému RIS,
c) pověřuje právnickou osobu prováděním zkouąek pro účely schválení typu výrobků určených pro pouľití v systému RIS,?.

Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena d), e) a f).


21. § 43 aľ § 45 včetně nadpisů znějí:
?Správní delikty
§ 43
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ľe
a) poąkodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
b) umístí, odstraní, nebo přemístí plavební znak na vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu,
c) zřídí stavbu na sledované vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami jím stanovenými,
d) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události,
e) jako cestující v osobní vodní dopravě přepravuje jako zavazadlo nebezpečné věci v rozporu se smluvními přepravními podmínkami,
f) provozuje na vodní cestě vodní skútr, plavidlo určené pro plavbu v kluzu nebo jiné plavidlo určené prováděcím právním předpisem mimo plochu pro provoz vodních skútrů,
g) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nevydá provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů nebo nezajistí jeho dodrľování,
h) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí dodrľení bliľąích podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
(2) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu dopustí přestupku tím, ľe
a) poruąením pravidel provozu na vodní cestě ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu nehodu,
b) nezachová přiměřenou opatrnost a nerespektuje příkazy v místě označeném přísluąnými plavebními znaky,
c) v případě, ľe způsobila překáľku provozu na vodní cestě a tím ohrozila nebo omezila bezpečnost a plynulost tohoto provozu, neprodleně neučiní taková opatření, aby byla zajiątěna bezpečnost a plynulost provozu a překáľku bez odkladu neodstraní,
d) bez zbytečného odkladu neoznámí plavebnímu úřadu překáľku, kterou způsobila a bez odkladu neodstranila,
e) nedodrľí pravidla provozu na vodní cestě, nejde-li o přestupek podle písmena a).
(3) Vůdce plavidla nebo jiný člen posádky se dopustí přestupku tím, ľe
a) poruąí podmínky plavebního provozu v přístavu při vplutí, rozmístění a stání plavidel v přístavu, jakoľ i při zvláątních událostech, kterými jsou velká voda, poľár a zámraza,
b) vede nebo obsluhuje plavidlo a jeho schopnost k vedení nebo obsluze plavidla je ovlivněna poľitím alkoholu nebo uľitím omamných nebo psychotropních látek,
c) při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit se dechové zkouące, nebo byla-li dechová zkouąka pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyąetření ke zjiątění, zda není ovlivněn alkoholem nebo uľitím omamných nebo psychotropních látek, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.
d) obsluhuje nebo vede plavidlo bez platného potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce na plavidle, nebo se jím nemůľe na poľádání oprávněných úřadů prokázat,
e) neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, nebo nepředloľí průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(4) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, ľe
a) neučiní vąechna potřebná opatření potřebná k odvrácení ohroľení lidského ľivota a ąkody na majetku,
b) nezajistí, aby nehoda jím vedeného plavidla byla neprodleně ohláąena plavebnímu úřadu a v případě, ľe v důsledku nehody doąlo ke znečiątění vod nebo k ohroľení její kvality nebo k poąkození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, téľ přísluąnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty,
c) odpluje s plavidlem z místa nehody bez souhlasu plavebního úřadu,
d) neprodleně nedopraví plavidlo k nejbliľąí mělčině nebo na jiné bezpečné místo, jestliľe doąlo při nehodě k poąkození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, ľe k takovému poąkození doąlo,
e) vede plavidlo, k jehoľ vedení nemá přísluąný průkaz způsobilosti, nebo se jím na poľádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru na místě nemůľe prokázat,
f) nepředloľí lodní listiny na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo celního úřadu těmto úřadům,
g) nepředá správci systému RIS informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(5) Za přestupek lze uloľit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g) a h), odstavce 2 písm. a), c) a d), odstavce 3 písm.b) a c) a odstavce 4 písm. a), b), c), d) a e),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),
c) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) a e), odstavce 3 písm. a) a odstavce 4 písm. f) a g),
d) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), odstavce 3 písm. d) a e), nebo
e) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 a 2, odstavce 3 písm. a), d) a e) a odstavce 4 písm. a), b), c), d), f) a g).
(6) Zákaz činnosti do 2 let lze uloľit za přestupek podle odstavce 3 písm. b) a c) a podle odstavce 4 písm. e).


§ 44
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) poąkodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
b) umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu,
c) zřídí stavbu na sledované vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami jím stanovenými,
d) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události,
e) zřídí a provozuje přístav bez souhlasu plavebního úřadu,
f) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nevydá provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů nebo nezajistí jeho dodrľování,
g) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí dodrľení bliľąích podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
(2) Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) nespravuje sledované vodní cesty tak, aby bylo zajiątěno bezpečné provozování plavby,
b) řádně neznačí sledované vodní cesty plavebními znaky,
c) při správě dopravně významné vodní cesty nemá plavidla nebo plavební objekty vybaveny rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení,
d) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(3) Provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) poruąí podmínky stanovené pro provozování přístavu plavebním úřadem,
b) nevyznačí vodní část přístavu, který není určen k veřejnému uľívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,
c) neumoľní provozovatelům plavidel uľívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu,
d) zřídí v přístavu vrakoviątě plavidel bez povolení plavebního úřadu, nebo je provozuje v rozporu se stanovenými podmínkami,
e) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(4) Provozovatel veřejného přístavu se dopustí správního deliktu tím, ľe nemá plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení.
(5) Provozovatel plavidla se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) uľívá veřejného přístavu plavidlem naloľeným nebezpečnými věcmi bez zvláątního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
b) na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí jinou vlajku nebo znak, nebo při pouľití jiných vlajek na plavidle nemá současně vztyčenu českou státní vlajku, nebo pouľije jinou vlajku větąích rozměrů neľ má státní vlajka,
c) provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá poľadavkům bezpečnosti provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí nebo ohroľuje ľivotní prostředí,
d) provozuje na vodní cestě plavidlo, jehoľ technická způsobilost nebyla schválena, pokud této povinnosti podléhá,
e) provozuje na vodní cestě technicky nezpůsobilé plavidlo nebo plavidlo technicky nebo provozně neodpovídající údajům uvedeným v osvědčení plavidla,
f) nezajistí vedení a obsluhu plavidla odborně a zdravotně způsobilými osobami,
g) provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky, pokud této povinnosti podléhá,
h) provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami, nebo je na poľádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru nepředloľí,
i) nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty,
j) provozuje plavidlo, které není vybaveno provozuschopnou rádiovou stanicí, pokud této povinnosti podléhá, nebo na poľádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru nedoloľí schválení rádiové stanice k provozu,
k) nezajistí, aby nehoda jím provozovaného plavidla byla neprodleně ohláąena plavebnímu úřadu a v případě, ľe v důsledku nehody doąlo ke znečiątění vod nebo k ohroľení její kvality nebo k poąkození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, téľ přísluąnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty,
l) provozuje plovoucí těleso bez povolení plavebního úřadu,
m) provozuje plavidlo bez sjednaného pojiątění odpovědnosti za ąkodu z provozu plavidla, pokud této povinnosti podléhá,
n) provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného sloľení,
o) nepředloľí lodní listiny na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo celního úřadu těmto úřadům a
p) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem,
(6) Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) nemá plavidla vybavena rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení,
b) pouľije k přepravě nebezpečných věcí plavidla nezpůsobilá k této přepravě.
(7) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, ľe
a) nepřepraví za sjednanou cenu osobu, která o to poľádá, nebo nepřijme k přepravě zásilku za sjednanou cenu, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky,
b) nezveřejní před zahájením provozu v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichľ bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.
(8) Za správní delikt se uloľí pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 5 písm. a) a m) a odstavce 6 písm. b),
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) a e), odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. a), c) a d), odstavce 4, odstavce 5 písm. c), d), e), f), j) a n) a odstavce 6 písm. a),
c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a d), odstavce 3 písm. b) a e), odstavce 5 písm. i), l) a p) a odstavce 7 písm. písm. a) a b),
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g) a odstavce 5 písm. g), h), k), m) a o),
e) do 10 000, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b).

§ 45
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliľe prokáľe, ľe vynaloľila veąkeré úsilí, které bylo moľno poľadovat, aby poruąení právní povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výąe pokuty právnické osobě se přihlédne k závaľnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichľ byl správní delikt spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliľe o něm přísluąný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději vąak do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Státní plavební správa.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuľ doąlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s tím, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá orgán, který je uloľil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uloľil.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uloľení nabylo právní moci.?.

22. V § 52 se za slova ?§ 11 odst. 1,? vkládají slova ?§ 12 odst. 3,?, slova ?§ 25 odst. 5? se nahrazují slovy ?§ 25 odst. 6?, za slova ?§ 28 odst. 4,? se vkládají slova ?§ 30a odst. 7, § 30a odst. 8,? a za slova ?§ 32 odst. 2,? se vkládají slova ?§ 32a odst. 1, § 32a odst. 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32d odst. 1, § 32d odst. 2, § 32d odst. 8,?.

23. V příloze č. 2 bod 1 zní:
?1. vodní tok Labe od říčního km 984,5 (Opatovice) po říční km 972,8 (Kunětice) a od říčního km 950,5 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 948,3 (podjezí zdymadla Přelouč),?.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích

Čl. II
V § 23 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhláąeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., se písmena b) a e) zruąují.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c) a dosavadní písmena f) aľ j) se označují jako písmena d) aľ h).


ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích

Čl. III
V poloľce č. 40 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích se doplňuje písmeno f), který včetně poznámky pod čarou č. 34a zní:
?f) Přijetí ľádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů34a) Kč 1000
-----------------------------
34a) § 30a odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb.?.


ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vodách

Čl. IV
V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. se za § 100 vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 41a zní:
?§ 100a
Poplatek za uľívání povrchových vod k plavbě
(1) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů podle zvláątního právního předpisu41a) platí poplatek za povolené uľívání povrchových vod k provozování plochy pro provoz vodních skútrů ve výąi 50 000 Kč za kalendářní rok.
(2) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němľ platební povinnost vznikla.
(3) Poplatek se platí obci, na jejímľ katastrálním území se plocha pro provoz vodních skútrů nachází, a je jejím příjmem. V případě, ľe se plocha pro provoz vodních skútrů nachází na katastrálním území více obcí, platí se kaľdé obci poměrná část poplatku, jejíľ výąe se vypočítá podílem výąe poplatku podle odstavce 1 a počtu obcí, na jejichľ katastrálních územích se plocha pro provoz vodních skútrů nachází.
(4) Plavební úřad vydávající rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů předává obci podle odstavce 3 údaje potřebné k správě a výběru poplatku .
(5) Při vybírání a vymáhání poplatku postupuje obec podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.
-----------------------------
41a) § 30a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějąích předpisů.?.


ČÁST PÁTÁ
Účinnost

Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.







DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část
Účelem předkládané novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějąích předpisů, a novel daląích souvisejících zákonů, je předevąím zajiątění transpozice právní úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních sluľbách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství do českého právního řádu.
Uvedená směrnice upravuje zavádění a provozování říčních informačních sluľeb (dále téľ ?RIS?) na vybraných vnitrozemských vodních cestách členských států Evropské unie a obsahuje téľ rámcovou úpravu vymezení říčních informačních sluľeb a v obecné rovině i technické poľadavky na harmonizovaný obsah a rozsah poskytovaných sluľeb a zařízení, jejichľ prostřednictvím jsou sluľby poskytovány, s cílem zajistit potenciální provázanost mezi jednotlivými národními systémy RIS a usnadnit uľivatelům z různých států práci s poskytovanými informacemi.
Navrľená transpoziční novela zákona o vnitrozemské plavbě má zároveň zajistit splnění úkolu vyplývajícího z Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2007, který byl schválen usnesením vlády č. 500 ze dne 16.5.2007. Plán v souladu s nutností zabezpečit plnění závazků České republiky vyplývajících pro ni ze členství v EU obsahuje pro Ministerstvo dopravy úkol předloľit vládě do konce září 2007 novelu zákona č. 114/1995 Sb. zajią»ující právě implementaci směrnice 2005/44/ES do českého právního řádu. Transpozice směrnice je předloľeným návrhem novely zákona zajią»ována v hlavních obrysech právní úpravy směrnice; zcela dokončena bude aľ přijetím navazující podzákonné právní úpravy, na niľ je v novelizovaném textu zákona odkazováno.
V souladu s obsahem předmětné směrnice se navrľenou novelou upravuje provozování RIS na vybraných tuzemských vnitrozemských vodních cestách a s tím související povinnosti správce RIS a daląích subjektů, které se na chodu systému RIS budou podílet předevąím poskytováním informací.
Předloľený návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě dále obsahuje i některé daląí dílčí úpravy, doplnění a zpřesnění textu zákona, které nemají vztah k úpravě zavedení a provozování systému RIS.
Jde zejména o návrh zákonné úpravy regulace provozování vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu a daląích vymezených plavidel na vnitrozemských vodních cestách. Současná nedokonalá právní úprava provozování vodních skútrů obsaľená v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a předevąím v na něj navázané vyhláące č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrľí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a uľívání povrchových vod k plavbě, se stala v posledním době předmětem právních i věcných diskusí, předevąím v tom ohledu, ľe nebylo umoľněno legální provozování vodních skútrů a plavidel určených pro plavbu v kluzu v letním období (od 15.6. do 15.9.). Tato skutečnost byla napadána ze strany zájmového sdruľení provozovatelů těchto strojů. Pro letoąní rok byla jako provizorní řeąení této situace Ministerstvem dopravy navrľena dílčí novelizace vyhláąky č. 241/2002 Sb. (jiľ je účinná jako vyhláąka č. 209/2007 Sb.), která umoľní na některých lokalitách i letní provoz, s tím, ľe bude přistoupeno k navrľení komplexní zákonné úpravy provozování vodních skútrů, jeľ by jednoznačněji upravila jejich regulaci, předevąím pak vymezování ploch pro provoz vodních skútrů a to tak, aby byla umoľněna účinná účast dotčených obcí v řízení o povolení takové lokality a aby bylo garantována naplnění ostatních podmínek pro provoz těchto strojů obsaľených v § 7 odst. vodního zákona - nemělo by např. dojít k ohroľení zájmů rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů apod.
Daląím významným doplněním stávajícího textu zákona je návrh zcela nové komplexní úpravy správních deliktů v zákoně. Návrh je formálně v souladu s tzv. novou koncepci správního trestání v návaznosti na koncepci reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002. Celá úprava správního trestání v zákoně byla přepracována a nově konstruována tak, aby byl návrh v souladu se ?Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy?.
Z ostatních změn navrhovaných v novele zákona o vnitrozemské plavbě je významná změna číslování kilometráľe části vodního toku Labe slouľícího jako vodní cesta vyuľívaná a změna rozsahu této vyuľívané vodní cesty. Návrh téľ obsahuje několik drobnějąích legislativních úprav, jejichľ cílem je jednoznačně deklarovat kvalifikované postavení plavidel z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a provozovatelů vodní dopravy z těchto států tak, ľe v souladu s poľadavkem komunitárního práva nemohou být povaľována za zahraniční plavidla či zahraniční provozovatele vodní dopravy, a dále téľ upravit uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně či umoľnit zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehoľ provozovatelem je subjekt z jiného členského státu EU či EHP.
V daląích částech předkládaného zákona jsou obsaľeny související dílčí novely přestupkového zákona, zákona o správních poplatcích a vodního zákona.
Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě dosud ľádnou úpravu informačního systému podporujícího efektivní a bezpečné vyuľití vnitrozemské plavby, neobsahoval, takľe novelou se do zákona co do jeho obsahu a systematiky bude vkládat zcela nová materie.
S ohledem na povahu RIS jako elektronického informačního systému a na provázanost směrnice 2005/44/ES s daląími směrnicemi ES budou pro poskytování RIS relevantní i některé jiľ platné vnitrostátní právní předpisy. Půjde zejména o:
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Vztáhne se na činnost poskytovatele sluľeb RIS v případě, ľe tento bude zpracovávat osobní údaje. V oblasti zpracování osobních údajů tedy bude správce RIS povinen dodrľovat ustanovení zákona č. 101/2000 Sb.
- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů je relevantní zejm. ve své hlavě páté ?Ochrana údajů, sluľeb a sítí elektronických komunikací?, která představuje transpozici směrnice 2002/58/ES. Adresátem povinností ukládaných touto úpravou je ovąem primárně soukromoprávní subjekt, podnikatel zajią»ující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné sluľby elektronických komunikací, přičemľ pod uvedenými veřejně dostupnými sluľbami se rozumí sluľba poskytovaná obvykle za úplatu, která spočívá zcela nebo převáľně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, z jejíhoľ uľívání není nikdo předem vyloučen. Takto vymezené sluľby se tedy zjevně týkají pouze části sluľeb RIS, a to způsobu poskytování sluľeb. Vzhledem ke skutečnosti, ľe poskytovatel sluľeb RIS má být v podmínkách České republiky veřejnoprávní subjekt (Státní plavební správa), který nebude sluľby RIS poskytovat na podnikatelském základě, uplatní se úprava zákona č. 127/2005 Sb. spíąe ve vztahu mezi poskytovatelem RIS a podnikatelem zajią»ujícím provoz veřejné komunikační sítě (internet), nikoliv ve vztahu mezi poskytovatelem RIS a uľivateli sluľeb RIS.
- Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který zapracovává poľadavky směrnice 2003/98/ES, se na poskytování sluľeb RIS vztáhne zejm. s ohledem na skutečnost ľe jejich poskytovatelem bude orgán veřejné správy ve smyslu § 2 tohoto zákona. Informace poskytované v rámci RIS pak budou zejm. tzv. zveřejněné informace podle § 3 odst. 5, přičemľ povinnost k jejich zveřejňování nebude plynout ze zákona č. 106/1999 Sb., ale ze zákona č. 114/1995 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb. pak bude nesporně představovat lex specialis ve vztahu k obecné úpravě poskytování informací, ovąem s ohledem na odkaz na pouľití směrnice 2003/98/ES by neměl stanovovat speciální úpravu zejm. ve vztahu k ochraně určitých typů údajů (osobní údaje, obchodní tajemství a informace o majetkových poměrech).
- Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých daląích zákonů se na provoz systému RIS uplatní s ohledem na tu skutečnost, ľe se bude jednat o systém zaloľený a fungující v podmínkách veřejnoprávní sféry, který odpovídá vymezení informačního systému slouľícího pro informační činnost v § 2 zákona. Poskytovatel RIS tedy bude muset zajistit splnění podmínek tohoto zákona. V návrhu novely je ostatně - za účelem odstranění jakýchkoli výkladových pochybností - výslovně deklarováno, ľe RIS je informačním systémem veřejné správy.
Nezbytnost provedení novelizace vyplývá z nutnosti zabezpečit plnění závazků České republiky vyplývajících pro ni ze členství v Evropské unie, jedním z nichľ je i řádná a včasná implementace acquis communautaire, resp. jeho transpozice do vnitrostátního právního řádu, je-li to nezbytné (např. právě u směrnic). S ohledem na povahu některých ustanovení směrnice, resp. z ní vycházejících transpozičních ustanovení a s ohledem na skutečnost, ľe zákon materii informačních sluľeb poskytovaných v rámci vnitrozemské plavby neobsahoval, bylo nezbytné jako transpoziční úpravu zvolit formu novely zákona, přičemľ navíc jde o úpravu, jejíľ součástí je i ukládání některých povinností.
Úprava regulace provozování vodních skútrů či plavidel pro plavbu v kluzu doposud v zákoně o vnitrozemské plavbě nebyla obsaľena. Poněkud nesystematicky bylo provozování těchto plavidel regulováno do současné doby pouze na základě zmocnění v § 7 odst. 5 vodního zákona ve vyhláące č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrľí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a uľívání povrchových vod k plavbě. Důvody, proč je nezbytné provozování vodních skútrů upravit nově, rozsáhleji a zasadit je do zákonné úpravy, vyplývají mj. uľ z výąe uvedených diskusí o rozsahu regulace vodních skútrů v letním období. V návaznosti na tuto diskusi a vzhledem k nutnosti naplnění poľadavku § 7 odst. 5 vodního zákona o nezbytnosti neohrozit provozem vymezených plavidel (tj. uľíváním povrchových vod k plavbě) zájmy rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů vyplynul jako jediný moľný orgán, který můľe v tom kterém konkrétním případě kvalifikovaně posoudit dodrľení této podmínky, místně přísluąný obecní úřad. Ten se doposud schvalování ploch pro vodní skútry obligatorně neúčastnil a nemohl aktivně ovlivnit vymezení konkrétní plochy. Proto bylo navrľeno řeąení, jeľ by jednoznačněji upravilo regulaci provozu vodních skútrů a plavidel pro plavbu v kluzu, předevąím pak vymezování ploch pro provoz vodních skútrů a to tak, aby byla umoľněna účinná účast dotčených obcí v řízení o povolení takové lokality a aby bylo garantována naplnění ostatních podmínek pro provoz těchto strojů obsaľených ve vodním zákona - nemělo by např. dojít k ohroľení zájmů rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů atd.


Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním cílem předloľeného návrhu novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je, jak jiľ bylo výąe uvedeno, transpozice směrnice 2005/44/ES a tedy zavedení říčních informačních sluľeb do českého práva a úprava jejich faktického poskytování.
Navrhovaná novela zákona proto předevąím doplňuje do části páté zákona koncentrovanou úpravu provozování RIS na tuzemských vnitrozemských vodních cestách třídy IV nebo vyąąí (tuto podmínku v České republice splňuje pouze Labe a Vltava) a s tím související povinnosti správce RIS a daląích subjektů, které se na chodu systému RIS budou podílet předevąím poskytováním informací. Do části osmé zákona se pak s ohledem na zavedení RIS doplňuje působnost Státní plavební správy jako správce systému RIS a působnost Ministerstva dopravy v oblasti schvalování typu výrobků pro pouľití v systému RIS.
Základní cíle RIS jsou následující:
- zvýąení bezpečnosti vnitrozemské plavby; RIS přispívá ke zkvalitnění záchranných operací a umoľňuje průběľný monitoring dopravní situace na vodní cestě včetně přepravy nebezpečného zboľí,
- zvýąení efektivnosti vodní dopravy; RIS pomůľe optimalizovat řízení přepravního řetězce snaząí výměnou informací mezi loděmi, plavebními stupni a přístavy,
- lepąí vyuľití moľností vodní cesty na základě kvalitnějąích informací o aktuálních plavebních podmínkách,
- ochrana ľivotního prostředí plynoucí z dostatečné informovanosti při řeąení mimořádných situací
Dosud se zcela běľně v Evropě vyuľívalo hlasové komunikace formou lodního radiotelefonního spojení VHF, která je sice operativní a rychlá, je ale omezena dosahem radiostanic a často zde dochází vlivem lidského faktoru ke zkreslení a nedorozumění. Pro účely bezpečnosti plavby je její vyuľití nezbytné, pro větąinu informací popisného charakteru je ale vhodnějąí pracovat s textovou nebo grafickou formou, kdy je pravděpodobnost chyb menąí. Donedávna byla problémem jejich operativní distribuce, která se ale v současnosti vlivem rozvoje moderních mobilních informačních technologií zásadně zjednoduąila a zlevnila. Navíc umoľňuje zpětnou archivaci komunikace, sledování pohybu plavidel bez moľnosti lidského zásahu apod.
Informace a dokumenty o nákladu jsou dosud prakticky výhradně zpracovávány a distribuovány v tiątěné formě, přičemľ někteří významní klienti nebo terminály provozují své vlastní informační systémy, jejichľ vzájemné provázání je minimální. V tomto směru je navíc významným omezením na rozdíl od jiných druhů dopravy roztříątěnost podnikatelů ve vodní dopravě, kdy podíl velkých podniků na dopravním trhu je jen minoritní.
Vzhledem k současné dostupnosti kvalitních a spolehlivých informačních technologií zaloľených na počítačovém zpracování dat se ukazuje jako výhodné v maximální míře převést výměnu informací do digitální podoby. Výhodou je nejen zrychlení a zlevnění komunikace, ale také vyąąí spolehlivost, menąí počet chyb a často i redukce psychického zatíľení personálu v provozu (kapitáni, obsluha plavebních komor).
Směrnice 2005/44/ES obsahuje ve vztahu k RIS pouze rámcovou úpravu a její úprava měla být v souladu s jejím čl. 5 jeątě doplněna daląími akty, v nichľ by byly stanoveny technické pokyny pro plánování, zavádění a provozování RIS a technické specifikace, zejm. pro elektronickou plavební mapa a informační systém pro vnitrozemskou plavbu, systém elektronických zpráv pro plavbu, zprávy vůdcům plavidel, systémy sledování polohy a pohybu plavidel a pro slučitelnost zařízení nutného k pouľívání RIS. Tyto specifikace měly být vydány prováděcími nařízeními Komise ke směrnici, v současné době vąak jeątě nejsou vydána vąechna (celkem by jich mělo být 6).
Při uvedeném nastavení komunitární úpravy by tedy na vnitrostátní úrovni měl být podzákonný předpis do značné míry nahrazen právě prováděcími nařízeními Komise ke směrnici a to s ohledem na právní povahu nařízení jako aktu práva ES, tj. na bezprostřední pouľitelnost jeho textu. Skutečnost, ľe prozatím nejsou vydána vąechna nařízení Komise, by tak mohla značně zkomplikovat nastavení rozsahu zmocnění ve vnitrostátním zákonném textu, nebo» nelze komplexně a priori určit, která úprava bude součástí přímo pouľitelných nařízení ES a která nikoliv. Při posouzení textu stávajících tří jiľ vydaných nařízení Komise (Nařízení Komise (ES) č. 414/2007, č. 415/2007 a č. 416/2007) se vąak ukazuje, ľe výąe popsaný problém nevzniká, a to paradoxně kvůli nízké legislativně technické kvalitě nařízení. Nařízení totiľ do značné míry neobsahují normativní text a svým charakterem odpovídají spíąe metodické příručce doporučující určitá řeąení či postupy. Takovýto text neposkytuje dostatečnou právní jistotu pro stanovení jasných pravidel, zejm. ve sporných situacích a v zásadě není přímo aplikovatelný. Pro zhojení tohoto nedostatku je zřejmě nutné přistoupit k úpravě obsaľené v nařízeních tak, jako by se jednalo o úpravu dávající členskému státu na výběr mezi několika typy pravidel a členský stát pak musí ve svých vnitrostátních předpisech určit, které pravidlo si vybral.
Rozsah zmocnění ve vnitrostátním zákonném předpise tak zřejmě nebude omezován úpravou obsaľenou v nařízeních Komise (kterou by za normálních okolností bylo potřeba z vnitrostátního prováděcího předpisu vyjmout), ale naopak prostřednictvím vyhláąky bude doporučující text nařízení měněn na text normativní, a» uľ prostřednictvím obecné klauzule, vnitrostátní reformulací úpravy nařízení, nebo kombinací obou způsobů.
Směrnice koncipuje faktickou správu systému RIS jednak jako zpracovávání údajů v určitých vymezených oblastech a jednak jako jejich poskytování v předepsané formě a obsahu a předepsaným způsobem uľivatelům. Směrnice nijak podrobněji neupravuje konkrétní postup, jak by měl členský stát zabezpečit tyto úkoly a ponechává toto rozhodnutí na členském státu.
S ohledem na existující vnitrostátní právní a věcný rámec správy v oblasti vnitrozemské plavby byl proto při transpozici zvolen model, kdy správce RIS nemá aktivní postavení ve vztahu k vyhledávání informací, vkládaných do RIS, ani nebude údaje obsaľené v RIS aktivně poskytovat uľivatelům. Ve vztahu ke sběru informací bude mít receptivní pozici, doplněnou ve vymezených případech zpětnou kontrolní vazbou. Informace budou tedy správci poskytovat třetí osoby, jimľ bude tato povinnost uloľena zákonem. Ve vztahu k poskytování údajů obsaľených v RIS uľivatelům správce umoľní k těmto údajům přístup, ale nebude je cíleně poskytovat. Aktivní úlohu bude naopak správce vykonávat při správě systému RIS v uľąím smyslu, tj. při zajią»ování řádného a včasného zpracování předaných informaci, jejich vloľení do systému, zpřístupnění uľivatelům a zajią»ování bezpečnosti a ochrany RIS před zneuľitím.
Systém RIS je v návrhu definován jako bezplatně zpřístupňovaný soubor informací na podporu řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vybraných vnitrozemských vodních cestách s tím, ľe podrobněji budou tyto informace vymezeny v prováděcí vyhláące. V souladu s úpravou směrnice půjde např. o tyto druhy informací: informace o plavební dráze, informace o provozu a řízení provozu, informace pro řízení dopravy nebo informace o přístavních poplatcích apod. Informace v RIS budou zpřístupňovány v elektronické podobě umoľňující dálkový přístup (prostřednictvím internetu).
Systém RIS bude obsahovat z větąí části informace přístupné veřejně bez omezení kaľdému zájemci, jenľ má technické a programové vybavení, které mu umoľní je přijímat. Je navrľena ale i neveřejná část systému RIS, jeľ bude zahrnovat zejm. informace o pohybu lodí a informace o přepravovaném nákladu. Vąechny druhy informací s omezeným přístupem budou konkrétně specifikovány v prováděcím předpise. Tyto informace budou zpřístupňovány primárně pouze provozovatelům lodí na základě jejich písemné ľádosti, a to výhradně k údajům o lodích, které ten který provozovatel provozuje. Správce systému RIS na základě výąe uvedené ľádosti a po ověření, ľe ľadatel provozovatelem těchto plavidel skutečně je (srovnáním se zápisem v plavebním rejstříku), provozovateli přidělí přístupový kód pro neveřejnou část systému RIS, jímľ mu bude umoľněn přístup k informacím o konkrétních plavidlech.
V navrhované právní úpravě týkající se říčních informačních sluľeb se dále
a) stanovují povinnosti určitých subjektů předávat správci systému RIS vymezené informace ? úprava jejich rozsahu, četnosti a způsobu předávání je ponechána opět prováděcímu právnímu předpisu; novelou se vąak taxativně vymezují subjekty, které budou mít výąe uvedenou informační povinnost, včetně obecného věcného rozsahu jimi poskytovaných informací;
b) upravují povinnosti správce systému RIS týkající se příjmu informací, jejich zpracovávání, uchovávání, zpřístupňování a také jejich zabezpečení před neoprávněným přístupem či pozměňování a obsahuje i oprávnění ve vztahu k zpřístupňování neveřejné části systému; působnost správce systému RIS se navrhuje svěřit Státní plavební správě;
c) obsahuje úpravu schvalování typu výrobků pro pouľití v systému RIS (jde o sí»ová zařízení, koncová zařízení a speciální software) a úpravu moľnosti a bliľąích podmínek pověření právnické osoby ministerstvem k prováděním zkouąek, které jsou podkladem pro rozhodnutí ministerstva o schválení typu takového výrobku.
Hlavní principy nově navrhnuté úpravy regulace provozování vodních skútrů jsou tyto:
a) vodní skútry, plavidla pro plavbu v kluzu a daląí vymezená plavidla lze provozovat jen na speciálních plochách vymezených rozhodnutím plavebního úřadu (Státní plavební správy) na určitých úsecích vodních cest,
b) plocha pro provoz vodních skútrů můľe být plavebním úřadem vymezena pouze na základě ľádosti budoucího provozovatele této plochy a pouze s předchozím souhlasem obce, na jejímľ katastrálním území se plocha nachází, přičemľ ľadatel musí doloľit, ľe plocha splňuje podmínky § 7 odst. 5 vodního zákona a vyhláąky č. 241/2002 Sb.,
c) plavební úřad v rozhodnutí o vymezení plochy stanoví bliľąí podmínky provozu na ploąe (např. omezení počtu současně provozovaných skútrů, omezení provozní doby plochy, omezení přístupu či příjezdu k ploąe, omezení co do druhů plavidel, jeľ mohou být na ploąe provozovány (např. jen vodní skútry) apod.),
d) plochu provozuje provozovatel jako ľivnost a za provozování plochy pak platí obci, na jejímľ katastrálním území se plocha nachází, roční poplatek (nebo» jde o zvláątní uľívání povrchových vod).
Součástí předkládaného návrhu novely zákona o vnitrozemské plavbě jsou i některé daląí legislativní úpravy, doplnění a zpřesnění textu zákona, které nemají vztah k úpravě zavedení a provozování systému RIS či k regulaci vodních skútrů, jde zejména o
a) novou komplexní úpravu správních deliktů na úseku vnitrozemské plavby,
b) změnu číslování kilometráľe části vodního toku Labe slouľícího jako vodní cesta vyuľívaná a změna rozsahu této vyuľívané vodní cesty
c) vymezení kvalifikovaného postavení plavidel z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a provozovatelů vodní dopravy z těchto států, úprava uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, umoľnění zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehoľ provozovatelem je subjekt z jiného členského státu EU či EHP a moľnost vydávat osvědčení o splnění podmínek pro přepravu zboľí a cestujících na vnitrozemských vodních cestách některých jiných členských států EU či EHP.
Vyhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiľ je Česká republika vázána, a zajią»uje implementaci přísluąných předpisů práva ES.
Transpozice směrnice 2005/44/ES je předloľeným návrhem novely zákona zajią»ována v hlavních obrysech právní úpravy směrnice; zcela dokončena bude aľ přijetím navazujících vyhláąky, na niľ je v novelizovaném textu zákona odkazováno.
Navrhovaná novela také přináąí dílčí transpozici malé části Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zavedení RIS v ČR a jeho provoz jiľ částečně přineslo nebo přinese následující náklady v oblasti státního rozpočtu či rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury:
1) investiční náklady na realizaci telematického systému (investorem je ŘVC ČR):
? jiľ probíhající projekt telematického systému - 14,5 mil. Kč a v současnosti zahajovaný projekt vysílače korekčních signálů DGPS standardu IALA - 12,7 mil. Kč.
Tyto náklady jsou či budou hrazeny ze zdrojů SFDI se spolufinancováním z EU (Operační programy Infrastruktura a Doprava).
2) daląí investiční náklady:
? pro státní podnik Povodí Labe na nákup výpočetní techniky - 1,5 mil. Kč, pro státní podnik Povodí Vltavy ? 300 tis. Kč a pro Český hydrometeorologický ústav ? 30 tis. Kč;
? pro Státní plavební správu na zřízení serverů, nákup výpočetní techniky a daląí vybavení - 1,14 mil. Kč.
3) provozní náklady:
? pro státní podnik Povodí Labe na provoz hlavní a podruľných stanic DGPS, provoz výpočetní techniky ? 1,5 mil ročně, pro státní podnik Povodí Vltavy ? 400 - 600 tis. Kč ročně;
? pro Státní plavební správu na personální zabezpečení obsluhy systému - 2,4 mil.
Zbytek navrhované právní úpravy by neměl mít dopad na státní rozpočet, nebo» z ní vyplývající roząíření působnosti Státní plavební správy (rozhodování ohledně ploch pro provoz vodních skútrů, vydávání některých dokladů) bude pokryto v rámci jejího rozpočtu bez daląích rozpočtových nároků. Úkoly vyplývající pro správce vodních cest (značení ploch pro provoz vodních skútrů plavebními znaky) by také neměly vyvolat dodatečné rozpočtové nároky, mj. proto, ľe značení plavebními znaky vykonávají správci vodních cest jiľ dnes a v tomto případě jim přibude pouze dílčí doplnění značení na některých úsecích vodních cest, jeľ budou vymezeny jako plochy pro provoz vodních skútrů.
Předpokládaný vliv navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na ľivotní prostředí
Předloľená novela nemá dopady na rovné postavení muľů a ľen, ani sociální dopady.
Novela nepřináąí negativní dopad ani na podnikatelské prostředí, protoľe vybavení plavidel koncovým zařízením umoľňujícím přijímat informace ze systému RIS a informace odesílat není povinné, ostatní dílčí informační povinnosti (např. při nehodách nebo jiných mimořádných událostech) by na provozovatele vodní dopravy, resp. provozovatele plavidel neměly mít významný finanční dopad. Informace zpřístupněné v rámci RIS naopak mohou napomoci zvýąení efektivnosti vodní dopravy a optimalizaci řízení přepravního řetězce, takľe by nová úprava měla mít na provozování vodní dopravy naopak pozitivní vliv.
Návrh regulace vodních skútrů nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí, protoľe tato plavidla jsou v současné době uľívána k rekreačním a sportovním účelům fyzickými osobami. Návrh naopak nově koncipuje provozování plochy pro provoz vodních skútrů jako ľivnost a umoľňuje tak provozovateli zpoplatnit uľívání vodních skútrů či plavidel pro plavbu v kluzu na ploąe. Jediným negativním dopadem na podnikatelské prostředí bude povinnost provozovatelů ploch pro provoz vodních skútrů hradit roční poplatek za zvláątní uľívání povrchových vod katastrálně přísluąné obci, ale tento poplatek nemůľe mít dopad na současné podnikatelské subjekty, protoľe doposud nebylo provozování ploch pro provoz vodních skútrů ľivností a nebylo realizováno jako podnikatelská činnost (tj. platba za kaľdé uľití plochy vodním skútrem).
Navrhovaná úprava nemá bezprostřední negativní vliv na ľivotní prostředí, naopak zavedení RIS umoľní předávat informace o ekologických haváriích na vodní cestě rychleji a umoľní tak jejich efektivnějąí zachycení a zneąkodnění s menąím dopadem na kvalitu vody a vodních ekosystémů.
Roząíření moľnosti provozování vodních skútrů na celoroční provoz bylo provedeno jiľ ve vyhláące č. 209/2007 Sb., nicméně tato změna byla připravena v dohodě s Ministerstvem ľivotního prostředí, a novelizovaná vyhláąka obsahuje nově některá daląí omezení, jeľ garantují, ľe provozem vodních skútrů nebude naruąen mj. zájem ochrany přírody a krajiny a vodních ekosystémů (např. plochy pro provoz vodních skútrů se nesmí ani zčásti nacházet na zvláątě chráněném území přírody apod.). Navrhovaná zákonná úprava tato omezení přebírá v tom smyslu, ľe doloľení splnění těchto podmínek je nutným předpokladem vymezení plochy pro provoz vodních skútrů. Plavební úřad má dále moľnost stanovit v tomto směru i daląí omezení v bliľąích podmínkách provozu vodních skútrů na ploąe.







II. Zvláątní část

1) K čl. I ? novela zákona o vnitrozemské plavbě

K bodu 1
V tomto bodu se navrhuje změna číslování kilometráľe části vodního toku Labe slouľícího jako vodní cesta vyuľívaná a změna rozsahu této vodní cesty.
V současné době je kilometráľ labské vodní cesty nastavena tak, ľe počátek ? ř.km 0 je v místě soutoku Labe a Vltavy s následným počítáním po proudu směrem ke státní hranici se SRN a proti proudu směrem k prameni Labe. Z tohoto důvodu existují na vodní cestě místa, která mají totoľnou kilometráľ. Tato skutečnost doposud nezpůsobovala zásadní problémy v praxi, avąak při zavedení Říčního informačního systému je nezbytné, aby kaľdá hodnota říční kilometráľe se na labské vodní cestě vyskytovala maximálně jednou a bylo odstraněno riziko záměny místa na vodní cestě v důsledku duplicitní kilometráľe. Nově se navrhuje navázat na kilometráľ Labe v SRN, která má počátek ? ř.km 0 v ústí Labe do moře. V souvislosti s touto změnou se v příloze č. 2 zákona odpovídajícím způsobem upravují i hodnoty říční kilometráľe u labské vodní cesty ve vyuľitelných vodních cestách. V případě vltavské vodní cesty je moľné zachovat stávající kilometráľ.
Na labské vodní cestě doąlo v souvislosti s investiční činností státního investora Ředitelství vodních cest ČR ke zlepąení plavebních podmínek od říčního km 102,2 (Chvaletice) dále proti proudu aľ do ř.km. 112,43 po podjezí zdymadla Přelouč (konec úprav splavnění Labe pod zdymadlem Přelouč na konci tzv. ?Labských hrčáků?). Současně jiľ nyní je na labské vodní cestě provozována plavba (koncesovaná osobní vodní doprava) na úseku od ř.km 114,7 (nadjezí zdymadla Přelouč) do ř.km 137 (Kunětice). Vzhledem ke skutečnosti, ľe je nezbytné, aby plavební podmínky vhodné pro plavbu byly na těchto úsecích labské vodní cesty nadále zachovány a tedy udrľovány, musí být vymezené úseky labské vodní cesty převedeny z kategorie dopravně významných vodních cest vyuľitelných do kategorie dopravně významných vodních cest vyuľívaných. Pouze v takovém případě bude moľné aplikovat § 47 odst. 4 písm. b) vodního zákona (údrľba splavnosti vyuľívaných dopravně významných vodních cest).
Současně se navrhuje roząíření labské vodní cesty uvedené v § 3 odst. 4 písm. a) zákona o vodní plochu velké ®ernoseky, nebo» se jedná o vodní plochu těsně přilehlou a plavebně propojenou s Labem, vhodnou pro roząíření sítě servisních sluľeb pro plavidla vodní dopravy na labsko-vltavské vodní cestě (zásobování PHM, mazivy a pitnou vodou, odběr zaolejovaných a nádních vod, fekálních vod a daląího odpadu). Stavební úřady zásadně obtíľně povolují novostavby serviscenter na vodní cestě na volné řece, protoľe v případě ropné havárie se tato obtíľněji likviduje. Objekty tohoto typu doporučují zásadně do přístavních bazénů, horních rejd plavebních komor či vodních ploch jinak oddělených od samotné volné řeky, kde lze s pomocí norných stěn snáze zabránit ąíření ropných skvrn. Tato vodní plocha bezprostředně navazuje a vytváří zázemí provozu na vodní cestě Labe. Samotné jezero je nyní zařazeno ve vyhláące č. 222/1995 Sb. v § 3 jako účelová vodní cesta.

K bodu 2 a 3
Navrľená úprava § 9 odst. 3 upravuje výslovné umoľnění zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehoľ provozovatelem je subjekt z jiného členského státu Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru, a to na jeho jeho ľádost. Jde o úpravu obdobnou úpravám v jiných členských státech EU či EHP. Dále jsou navrhovány drobné legislativně technické úpravy uvedeného ustanovení.
K bodu 4
Jde fakticky o zpřesnění transpoziční úpravy, nebo» vzor osvědčení obsahuje jak doposud platná směrnice 82/714/ES, tak i nová směrnice směrnice 2006/87/ES. Věcně nesprávný výraz ?typ? plavidla se navrhuje nahradit vhodnějąím termínem ?druh?.

K bodu 5
Doplnění nezbytného a doposud chybějícího zmocnění pro stanovení obsahu typového osvědčení plavidla.

K bodu 6
Textová úprava zmocňovacího ustanovení má umoľnit v prováděcím právním předpise kromě vyjmenování lodních listin téľ stanovit údaje, jeľ se v nich mají vést. Tato úprava mj. pomůľe k dokončení transpozice směrnice 2005/33/ES, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech, v rámci výąe uvedené vyhláąky, kde bude jako jeden z údajů obligatorně zaznamenáván - v souladu s čl. 1 bodu 5 směrnice (nový § 4b odst. 1 původní směrnice) - čas změny paliva (čas přechodu na jiný druh paliva).

K bodům 7 aľ 10
V těchto bodech je obsaľena úprava uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně (bod 4) a v daląích bodech jsou navrhovány drobné legislativně technické úpravy a doplnění textu zákona. Smyslem návrhu je výąe uvedené uznávání průkazů výslovně legislativně zakotvit, a to v souladu s poľadavkem směrnice 91/672/EHS.

K bodu 11
Doplnění výslovné povinnosti drľitele průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla oznámit změny údajů v něm uvedených Státní plavební správě.

K bodu 12
Doplnění dosud chybějícího zmocnění pro stanovení vzorů průkazů způsobilosti v prováděcím právním předpisu.

K bodu 13
Jde o dílčí zpřesnění ustanovení upravujícího plavební znaky.

K bodu 14
V souladu s právem ES se deklaruje nediskriminační postavení pro plavidla z jiných členských států EU nebo EHP. Plavidlo, k němuľ bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad ve výąe uvedených státech, se nepovaľuje za plavidlo zahraniční a nevztahují se na něj omezení platná pro provoz zahraničních plavidel na vnitrozemských vodních cestách, předevąím povinnost mít povolení k provozu.

K bodu 15
Tento novelizační bod obsahuje návrh zcela nové zákonné úpravy regulace provozování vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu a daląích vymezených plavidel na vnitrozemských vodních cestách.
§ 30a odst. 1: určuje, ľe vodní skútry lze provozovat jen na speciálních plochách vymezených rozhodnutím plavebního úřadu (Státní plavební správy) na určitých úsecích vodních cest. Provozování plochy pro provoz vodních skútrů je ľivností volnou (ľadatel o vymezení plochy, tj. její budoucí provozovatel, proto v ľádosti o vymezení plochy dokládá téľ, ľe je drľitelem přísluąného ľivnostenského oprávnění).
§ 30a odst. 2: úprava náleľitostí ľádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
§ 30a odst. 3: můľe být rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů se váľe na obligatorní předchozí souhlas obce, na jejímľ katastrálním území se plocha nachází, a přísluąného správce vodní cesty.
§ 30a odst. 4: úprava obsahu rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
§ 30a odst. 5: úprava povinnosti správce vodní cesty označit vymezenou plochu pro provoz vodních skútrů plavebními znaky.
§ 30a odst. 6: vymezení povinností provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů, zejména je důleľité zajistit dodrľení bliľąích podmínek provozu skútrů na ploąe uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy.
§ 30a odst. 7 a 8: vztahuje celou navrhovanou úpravu téľ na provozování plavidel pro plavbu v kluzu a daląích plavidel vymezených v prováděcím právním předpisu (uvaľuje se, ľe by v budoucnu mohly být do tohoto reľimu zařazena i daląí plavidla, jeľ v současné době jeątě v České republice nejsou roząířena ?např. vznáąedla). Následuje zmocňovací ustanovení pro vzor ľádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.

K bodu 16
V tomto bodě je koncentrována největąí část právní úpravy zavedení, poskytování a správy systému RIS v České republice. Podrobněji k této úpravě viz téľ obecná část důvodové zprávy.
§ 32a: definice říčních informačních sluľeb, jejich formy a jejich rozčlenění na část veřejně přístupnou a část s omezeným přístupem, která bude obsahovat zejména informace o poloze plavidel a o nákladu, jejľ vezou (specifikace nákladu, jeho odesílatel, příjemce nákladu, příp. jeho cena atd.). Podrobný výčet vąech druhů informací zaznamenávaných v RIS a konkrétního obsahu informací s omezeným přístupem bude obsahovat prováděcí vyhláąka.
§ 32b: vymezení jednotlivých subjektů, jeľ budou poskytovat informace do systému RIS a rozsahu této jejich povinnosti.
§ 32c: konkretizuje jednotlivé povinnosti správce systému RIS, jímľ bude v České republice Státní plavební správa. Úprava rozhodování správce systému RIS o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, provozovateli plavidla (na ľádost mu budou zpřístupněny informace o jeho plavidlech), případně některým orgánům státní správy, pokud bude přístup k těmto informacím potřebný pro účely jejich činnosti. Policejním sloľkám a Bezpečnostní informační sluľbě se obdobně jako v jiných dopravních informačních systémů (registr řidičů, registr vozidel) umoľňuje přístup do informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, přímo ze zákona bez rozhodování správce systému o opodstatněnosti zpřístupnění.
§ 32d: úprava schvalování typu výrobků pro pouľití v RIS (koncové zařízení, sí»ové zařízení a software) v souladu s poľadavkem čl.7 směrnice 2005/44/ES .


K bodu 17
Doplnění dosud chybějícího oprávnění pro Státní plavební správu k vydávání tzv. osvědčení o přísluąnosti k plavbě na Rýně a k vydávání osvědčení podle některých komunitárních právních předpisů o splnění podmínek pro přepravu zboľí a osob v jiných členských státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
Problematiku přepravy věcí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách mezi členskými státy EU a kabotáľe upravují zejména nařízení Rady (EHS) 2919/85, kterým se stanoví podmínky přístupu k reľimu podle revidované Úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně a nařízení Rady (EHS) č. 3921/91, kterým se stanoví podmínky, za nichľ můľe dopravce provozovat přepravu zboľí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Navrhovanou úpravou dochází k adaptaci těchto nařízení.
Cílem zmíněných právních předpisů ES je, aby plavidla, jejichľ prostřednictvím jsou poskytovány přepravní sluľby, měla přímou vazbu s některou členskou zemí EU (popřípadě smluvní stranou revidované Úmluvy pro plavbu na Rýně), a to prostřednictvím vlastníka a provozovatele plavidla. Tato skutečnost musí být prokázána dokladem vydaným správním úřadem členského státu, ve kterém je plavidlo vedeno v rejstříku plavidel s tím, ľe tento doklad musí být kdykoliv k dispozici kontrolním orgánům na palubě plavidla. Navrľená úprava tak pouze jednoznačně legislativně stanoví orgán, která je v České republice k vydávání uvedeného dokladu kompetentní.

K bodu 18
V souladu s právem ES se deklaruje nediskriminační postavení pro provozovatele vodní dopravy z jiných členských států EU nebo EHP. Provozovatelé vodní dopravy s trvalým pobytem nebo se sídlem v jiném členském státě EU nebo EHP, kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku členského státu EU nebo EHP se nepovaľují za zahraniční provozovatele vodní dopravy a nevztahuje se na ně povinnost mít povolení plavebního úřadu pro provozování vodní dopravy na území nebo přes České republiky.

K bodům 19 a 20
S ohledem na zavedení RIS se do § 40 doplňuje působnost Státní plavební správy jako správce systému RIS a do § 41 působnost Ministerstva dopravy v oblasti schvalování typu výrobků pro pouľití v systému RIS a pověřování právnické osoby k provádění zkouąek, které jsou podkladem pro rozhodnutí ministerstva o schválení typu takového výrobku.

K bodu 21
Obsahuje doplnění textu zákona o novou komplexní úpravu správních deliktů v zákoně (blíľe k ní ? viz téľ obecná část důvodové zprávy).

K bodu 22
Úprava zmocňovacího ustanovení, která souvisí s nově vkládanými zmocněními nebo s textovým posunem dosavadních ustanovení obsahujících zmocnění.



2) K čl. II - novela zákona o přestupcích
Z přestupkového zákona se v souladu s novou koncepcí správního trestání a v návaznosti na komplexní úpravu správního trestání na úseku vnitrozemské plavby obsaľenou v části 1 materiálu vypouątějí dvě skutkové podstaty přestupků souvisejí výhradně s oblastí vnitrozemské plavby a jsou převedeny do úpravy obsaľené v novele zákona o vnitrozemské plavbě.

3) K čl. III - novela zákona o správních poplatcích
V návaznosti na úpravu regulace vodních skútrů navrľenou v novele zákona o vnitrozemské plavbě se doplňuje související správní poplatek (při přijetí ľádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů).

4) K čl. IV - novela vodního zákona
V návaznosti na úpravu regulace vodních skútrů navrľenou v novele zákona o vnitrozemské plavbě se v části vodního zákona, která upravuje poplatky za zvláątní uľívání vod, navrhuje doplnit poplatek za uľívání povrchových vod k plavbě. Uľívání povrchových vod k plavbě vodními skútry a daląími v návrhu vymezenými plavidly je svou povahou i z hlediska systematiky vodního zákona nesporně také zvláątním uľíváním. Poplatek bude hradit provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů vľdy katastrálně přísluąné obci za kalendářní rok, v němľ plochu provozoval.

5) K čl. V (účinnost)
Navrhuje se stanovit nabytí účinnosti dnem 1. července 2008.

redakce Ré