Uľívání povrchových pro stání plavidel mimo vymezená a vyznačená místa.
 
      Snahou MD při návrhu nové vyhláąky bylo upravit podmínky týkající se vlastního provozování plavidel jen v zákoně o vnitrozemské plavbě a pravidlech plavebního provozu.
 
Na uľivatele některých rekreačních plavidel jako muleta vyhláąky č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrľí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách uľívání povrchových vod k plavbě (dále jen "vyhláąka č. 46/2015 Sb.").Podle § 2 odst. 5 této vyhláąky mohou na stanovených povrchových vodách evidovaná plavidla stát mimo vyznačená místa pouze v době od východu do západu slunce. Jak a proč se toto ustanovení do vyhláąky dostalo? Pokusím se uvést některé skutečnosti, které ąirąí plavecké veřejnosti nejsou asi zcela známé a objasnit, či vyvrátit některé nepřesné informace týkající se uvedeného ustanovení vyhláąky č. 46/2015 Sb.

Při přípravě novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, byla na Ministerstvu dopravy (dále jen "MD") přijata zásada, ľe plavba plavidel má být upravena předevąím tímto zákonem a na něj navazujícími předpisy, například pravidly plavebního provozu. Byla proto navrľena také úprava vyhláąky č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrľí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách uľívání povrchových vod k plavbě (dále jen "vyhláąka č. 241/2002 Sb."), která vąak není prováděcím předpisem k zákonu o vnitrozemské plavbě, ale k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).Vyhláąka č. 241/2002 Sb. měla upravovat uľívání vod k plavbě, přesto vąak významně regulovala samotný provoz plavidel, zejména plavidel rekreačních. K vydání vyhláąky navazující na vodní zákon je sice podle tohoto zákona zmocněno MD, ale musí tak učinit v dohodě s Ministerstvem ľivotního prostředí (dále jen "M®P") ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (dále jen "MZe"). Rozsah uvaľovaných úprav nakonec na konec vedl k návrhu nové vyhláąky.

Snahou MD při návrhu nové vyhláąky bylo upravit podmínky týkající se vlastního provozování plavidel jen v zákoně o vnitrozemské plavbě a pravidlech plavebního provozu. Týkalo se to rychlosti plutí plavidel, provozování vodního lyľování, vodních skútrů apod. V této souvislosti MD také nezapracovalo do navrhované vyhláąky ustanovení § 5 z vyhláąky č. 241/2002 Sb.ve znění. "Malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziątě a kotviątě, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýąe vąak 24 hodin vcelku." Uvedené ustanovení MD nezapracovalo do návrhu nové vyhláąky proto, ľe se jedná o povinnost, jejíľ dodrľování není moľné prakticky kontrolovat a vymáhat.Nelze u konkrétního plavidla reálně jednoznačně prokázat počátek a konec stání ve 24 hodinového intervalu a jeho nepřetrľité trvání, nelze tedy ani zkontrolovat, zda je stanovená povinnost dodrľena či nikoli. Povinnosti či omezení uloľené právním předpisem, které nelze reálně kontrolovat a vymáhat, zbytečně zaplevelují právní předpis, lze je snadno obcházet a jsou proto naprosto nefunkční a tudíľ i zbytečné. Toto je zásada, která jednoznačně vyplývá z Legislativních pravidel vlády upravující tvorbu právních předpisů. Podmínka "trvalého dohledu" je navíc duplicitní k ustanovením o hlídce a dohledu uvedeným v zákoně o vnitrozemské plavbě a v pravidlech plavebního provozu. Takováto duplicita není z hlediska legislativních pravidel vhodná a přípustná.V ľádné variantě návrhu nové vyhláąky předkládané MD k diskusi odborné veřejnosti proto nebylo ustanovení o stání plavidel uvedeno, a to aľ do září minulého roku, tj. do prvního jednání s MZe a M®P před meziresortním připomínkovým řízením.
Na zmíněném jednání k návrhu vyhláąky zástupci podniků Povodí i MZe vznesli,jednoznačný poľadavek zapracovat do nové vyhláąky ustanovení o stání malých plavidel jak bylo uvedeno v § 5 vyhláąky č. 241/2002 Sb. Výąe zmíněné argumenty MD o nefunkčnosti a zbytečnosti takového ustanovení zástupci podniků Povodí a MZe odmítli přijmout a dále trvali na svém poľadavku. Přidalo se k nim téľ M®P. Návrh MD, aby se omezení stání vztahovalo pouze na účelové a nesledované vodní cesty, nikoli na vodní cesty dopravně významné,odmítli zástupci Povodí Vltavy a poľadovali, aby omezení stání mimo vyznačená stanoviątě platilo i pro nádrľe vltavské kaskády. Argumentovali například tím, ľe jsou ponechávána stojící plavidla na nádrľích bez hlídky a dohledu. MZe argumentovalo například ohroľením plavidel stojících mimo určená stanoviątě ledem a manipulacemi na nádrľích v zimním období. Námitka MD, ľe je toto dostatečně oąetřeno v § 23a odst. 3 a 4 a v § 29b odst. 1 písm. j) zákona o vnitrozemské plavbě, nebyla akceptována a podniky Povodí, MZe i M®P nadále prosazovaly zachování omezení stání plavidel mimo určená stanoviątě i v nové vyhláące. Ve snaze dosáhnout kompromisu mezi vlastním stanoviskem a stanoviskem podniků Povodí, MZe a M®P navrhlo MD po konzultaci s Povodími úpravu stání mimo vyznačená stanoviątě, která je nyní po daląích legislativních úpravách uvedena ve vyhláące č. 46/2015 Sb.

Tato úprava umoľňuje kontrolovat dodrľování stanoveného omezení pro stání plavidel vzhledem k jednoznačnému stanovení jeho počátku a konce.Omezené stání se uplatní pouze na těch povrchových vodách, na kterých jejich správci místa pro stání plavidel vymezí a vyznačí. Správce, který situaci na konkrétní nádrľi či úseku vodního toku podrobně zná, má tak moľnost, aby kvalifikovaně a odpovědně rozhodl,zda je zde potřebná a nutná regulace stání plavidel.Na rozdíl od předchozí právní úpravy se regulace stání podle vyhláąky č. 46/2015 Sb., nyní nevztahuje na dopravně významné vodní cesty Labe, Vltavu od Ttřebenic po Mělník a Ba»uv kanál, včetně navazujících částí Moravy. Ve shodě s předchozí právní úpravou se regulace stání nadále vztahuje na evidovaná malá plavidla, byla vąak roząířena i na evidovaná plavidla, která nejsou malými plavidly.Stejně jako podle dřívějąí právní úpravy se regulace stání podle vyhláąky 46/2015 Sb. nevztahuje na neevidovaná malá plavidla, například rybářské pramičky, některé plachetnice, kajaky, kanoe, rafty a podobně.
Zastával jsem a nadále zastávám názor, ľe plavba plavidel by měla být regulována pouze předpisy v gesci MD, tedy zákonem o vnitrozemské plavbě a na něj navazujícími prováděcími předpisy. Předpisy v gesci MZe a M®P by měly řeąit obecné podmínky pro uľívání povrchových vod k plavbě, jako jednoho z mnoha způsobů jejich uľívání, ochranu struktury vodních cest a ľivotního prostředí a tyto předpisy by měly být odůvodněné a přiměřené. Avąak jak vědí jachtaři, proti větru se prostě někdy plout nedá a je třeba vyuľít křiľování i kdyľ to je obtíľnějąí a deląí.

Tomáą. Häckl
5.5.2015

redakce lode.cz