Rok po tragédii Kursku stále přetrvávají smutek i pochybnosti
 
      Zatímco v Barentsově moři na severu Ruska pokračují s obtíľemi práce na vyzdviľení potopené ruské jaderné ponorky Kursk, příbuzní a známí 118 členů její posádky si připomenou smutné výročí. Ponorka se potopila právě před rokem, 12. srpna, a nehodu nikdo nepřeľil.
 
Událost tehdy citelně zasáhla ruskou společnost a v neposlední řadě po sobě zanechává stále mnoho nezodpovězených otázek. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina tragédie znamenala zatím jediný váľný "ąkraloup" v kariéře, nebo» byl podroben obrovské kritice za to, ľe nepřeruąil dovolenou na Jaltě v souvislosti s nehodou a ľe Rusko otálelo se zahraniční pomocí na záchranu posádky. Pro větąinu Rusů byla havárie daleko významnějąí událostí, neľ například rezignace Putinova předchůdce Borise Jelcina nebo loňská volba Putina ruským prezidentem.
Vrak s dvěma jadernými reaktory a nevybuchlými torpédy nyní leľí v hloubce 108 metrů asi 150 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk. Z potopeného plavidla jiľ bylo při náročné operaci rusko-norského týmu loni v listopadu vyzvednuto 12 mrtvých těl. Operace byla kvůli nepříznivému počasí a stále větąímu riziku pro ľivoty potápěčů zastavena. Snahy vyzvednout ponorku naráľejí na odpor části rodin posádky, která tvrdí, ľe v souladu s námořnickými pravidly by mrtví měli být ponecháni na dně moře a ozývají se i hlasy, ľe by bylo lepąí pohřbít ponorku pod betonový sarkofág. Vyzdviľení ponorky by vąak mohlo objasnit příčinu katastrofy, obavy také panují z moľného jaderného zamoření. O příčinách havárie kolují jen dohady. Podle Američanů nehodu způsobily dva výbuchy. Podle měření seizmogramů z doby ztroskotání ponorku zasáhly dvě exploze, jedna středně velká, kdyľ byl Kursk u hladiny, a druhá 250krát silnějąí, kdyľ byl po 135 vteřinách blízko dna.
Podle Rusů při havárii explodovalo torpédo a příčinou detonace mohla být porucha munice, nebo vnějąí sráľka. Prudké zvýąení teploty vedlo k sérii daląích výbuchů, při nichľ zahynula větąina posádky. Sráľku s jiným tělesem Američané odmítají, ale v ruském tisku se dokonce objevilo jméno americké ponorky (Memphis), s níľ se Kursk měl údajně srazit. Spekulace hovoří o tom, ľe Rusko bránilo přístupu západních potápěčů proto, aby nepřiąli do styku s utajovanými technologiemi. Těmto i jiným domněnkám pomohl i ten fakt, ľe Rusko oficiálně oznámilo havárii aľ dva dny po ní. Na palubě se kromě jaderných reaktorů mělo nacházet 22 protiponorkových raket Granit (SS-N-19), které mohou mít jadernou i konvenční hlavici, ale v případě Kursku prý vąechny měly obyčejnou hlavici.
Největąí pozornost je upoutána na údajnou existenci nejnovějąích typů vysokorychlostních ruských torpéd ©kval, odborníky povaľovaných za jednu z nejničivějąích podmořských zbraní. Snaha získat informace o tomto druhu torpéd nové generace figurovala mimo jiné v obľalobě amerického ąpióna Edmunda Popea, který byl loni odsouzen za protiruskou ąpionáľ na 20 let. Američan vąak byl později omilostněn ruským prezidentem Putinem. Více informací, ne vąak o příčině havárie, přenesl lístek s poznámkami, který se naąel v kapse kapitána Dmitrije Kolesnikova. Jeho tělo bylo loni vytaľeno z ponorky a z poznámek mimo jiné vyplynulo, ľe část posádky byla v havarované ponorce několik hodin naľivu. Velení ruského vojenského námořnictva poté přiznalo, ľe po havárii zůstalo naľivu přinejmenąím 23 muľů. Malou útěchou pro rodinné přísluąníky je odąkodnění v průměru 7000 dolarů, tedy 273.000 korun, coľ se rovná výąi platů za více neľ deset let. Dlouho připravovaná operace vyzdviľení trosek ponorky byla zahájena 21. července a měla by být dokončena do 20. září, neľ se do Barentsova moře vrátí zima. Po vyhloubení otvorů do pláątě ponorky má být pomocí hydraulického zařízení a speciálních ocelových lan plavidlo vyzvednuto na hladinu. Při vyzvednutí mají být pouľity drapáky vyrobené v České republice.

ČTK