Tryzna k prvnímu výročí tragédie ponorky Kursk
 
      V severoruské námořní základně Vidjajevo nedaleko Murmansku začala dnes za účasti asi 300 pozůstalých po 118 námořnících jaderné ponorky Kursk
 
smuteční vzpomínková tryzna při příleľitosti prvního výročí neątěstí tohoto vojenského plavidla, při němľ vąichni na palubě zahynuli. Ponorka se potopila právě před rokem, 12. srpna, a přestoľe jiľ byly zahájeny práce na jejím vyproą»ování, o příčinách výbuchu na palubě panují dosud stále jen dohady.
Pozůstalí v doprovodu nejvyąąích důstojníků flotily v čele s velitelem ruského vojenského námořnictva Vladimirem Kurojedovem poloľili květiny a zachovali minutu ticha na přístavním molu v místě bývalého stálého kotviątě Kursku, odkud také ponorka vyplula na svou poslední plavbu. Právě zde má být vybudován pomník se jmény vąech zahynulých námořníků posádky Kursku. Ruské úřady letos nepovolily převoz pozůstalých na místo katastrofy na moři, jako tomu bylo loni nedlouho po katastrofě. Chtějí se tak vyhnout případným novým výbuchům emocí, protoľe loni se tři osoby z pozůstalých pokusily skočit z lodi do vody a ukončit tak ľivot vedle svých blízkých. Celodenní tryzna pokračovala bohosluľbou v prostoru přilehlé vojenské základny. Vzpomínkové bohosluľby za posádku Kurska se dnes ostatně konají v mnoha kostelích po celém Rusku, zejména v přístavních městech a v rodných obcích zahynulých námořníků. Vrak s dvěma jadernými reaktory a nevybuchlými torpédy nyní leľí v hloubce 108 metrů asi 150 kilometrů severovýchodně od přístavu Murmansk. Z potopeného plavidla jiľ bylo při náročné operaci rusko-norského týmu loni v listopadu vyzvednuto 12 mrtvých těl, větąina obětí je vąak stále na palubě. Snahy vyzvednout ponorku naráľejí na odpor části rodin posádky, která tvrdí, ľe v souladu s námořnickými pravidly by mrtví měli být ponecháni na dně moře. Vyzdviľení ponorky by vąak mohlo objasnit příčinu katastrofy, obavy také panují z moľného jaderného zamoření. Proto se ruské velení rozhodlo vyzdvihnout jen trup ponorky, kde jsou reaktory, ale bez poąkozené přídě se zbylými torpédy. Oficiálně je to zdůvodňováno tím, ľe by při manipulování s přídí by mohlo dojít k daląím výbuchům a tedy i novým tragédiím. Někteří pozorovatelé vąak za takovým postupem vidí snahu vojáků nepustit k utajovaným zbrojním technologiím na přídi zahraniční odborníky, kteří se na vyproą»ování podílejí. Na palubě Kursku byly totiľ nejen velmi výkonné protiponorkové rakety Granit (SS-N-19), ale moľná i nejnovějąí typ vysokorychlostních ruských torpéd ©kval, odborníky povaľovaných za jednu z nejničivějąích podmořských zbraní.

CTK