Plachetnice získávají v Polsku na popularitě
 
      Sní o nich snad kaľdý kluk. Daleké plavby na elegantních ątíhlých jachtách pod bílými plachtami. A jeątě lépe na velké fregatě. Přesně takové, kterými dávní objevitelé v minulosti připlouvali ke koutům země nedotčeným nohou Evropana. Právě plavby na jachtách stejně jako nákladné dovolené na velkých plachetnicích získávají v Polsku stále větąí popularitu.
 
"Vypravit se na cestu některou z polských velkých plachetnic není sice nejlevnějąí počin, pořád to ale přijde levněji, neľ například v Německu nebo oblasti Středozemního moře," řekl ČTK pětačtyřicetiletý pan Kazimierz, který je dlouholetým fandou brázdění moře pod plachtami. Sedí na palubě své jachty, s níľ kotví nedaleko severopolské Gdyně. Plánuje krátkou cestu, jeątě neľ na Baltském moři skončí letoąní léto. "Malá jachta se s velkou fregatou nedá srovnávat, to je úplně jiný záľitek," zahledí se zasněně kamsi za modrý obzor. Stejně jako tisíce daląích Poláků nechal pod plachtami své srdce. Větąina z nich si ale dopřává pouze plavení po jezerech; námořní jachty jsou přeci jen přílią drahé.
Stejně jako pan Jerzy, který léto pravidelně tráví v Neporetu u rozsáhlého jezera zhruba 30 kilometrů od polské metropole. Ráno sedá do svého luxusního klimatizovaného vozu, aby se přepravil do varąavské kanceláře nadnárodní společnosti. Večer ale jeątě v posledních paprscích slunce vyjíľdí alespoň na dvě hodiny na jezero. "Jenom já a voda a vítr. Báječně při tom odreaguji pracovní stresy," říká. Přes značnou popularitu zahraničních dovolených předevąím na březích teplého Středozemního moře Poláci opět zaplňují domácí přímořská letoviska. Někteří se zároveň rozhodují o své první plavbě velkou plachetnicí. Baltické a řadu daląích moří jich pod polskou vlajkou brázdí hned několik. Turisty vozí prakticky po celém světě.
Ti, kteří na skutečnou plavbu neseberou odvahu, pak mohou trochu z atmosféry starých plachetnic nasát na fregatě Dar Pomorza. Ta je nastálo zakotvena v gdyňském přístavu a dnes slouľí jako muzeum mořeplavby. Klenotem mezi plovoucími polskými plachetnicemi je fregata Dar Mlodzieľy. Se svými sto metry délky je největąí polskou plachtovou lodí a na palubu můľe vedle stovky studentů, kteří tvoří posádku, vzít rovněľ na 50 turistů. Nejlevnějąí lodní lístek na krátkou plavbu ale přijde na 160 německých marek, nejdraľąí pak téměř dvakrát tolik. Skromnějąí turisté se mohou spokojit s fregatou Fryderyk Chopin, která má proti Daru Mlodzieľy poloviční ceny. Na kratąí výjezdy je vedle posádky schopna na palubu vzít za 200 zlotých na osobu na 80 turistů, deląích a draľąích cest se mohou zúčastnit nejvíce 34 osoby. Přes léto se loď plaví po Baltu, aby na zimu zamířila do teplejąích moří. "Kdo chce ale zkusit, jak to dřív vypadalo na plachetnicích, měl by se vypravit na cestu lodí Zawisza Czarny," řekl ČTK jeden z pracovníků muzea mořeplavby na Daru Pomorza. Kaľdý, kdo nastoupí na palubu, stává se řadovým členem posádky. Spí ve společné místnosti na třípatrových palandách a vykonává veąkeré povinnosti přísluąející mořeplavci na plachetnici. Na 30 turistů, dohlíľí desítka profesionálních námořníků. Dobrodruľství ale v tomto případě nestojí málo. Dvoutýdenní plavba po Středozemním moři přijde v přepočtu na 30.000 korun. "Zkusil jsem to a stálo to za to. První vyąplhání na stěľeň jsem ale myslel, ľe nepřeľiji," zavzpomínal s leskem v oku jeden z účastníků plavby ąkunerem.

ČTK - jakékoliv daląí ąíření informací ze zdrojů ČTK je zakázáno.