Německo odmítá uznat vrak Estonie za podmořský hrob
 
      Ačkoli se ©védsko jiľ několik let (a po událostech posledního týdne se jeho úsilí jistě jeątě zintenzivní) snaľí přimět Německo, aby podepsalo a ratifikovalo zákon, který uznává vrak trajektu Estonia za nedotknutelný podmořský hrob vąech utonulých obětí. Německé stanovisko je stále stejně odmítavé.
 
A právě díky tomu mají německé expedice, jako byla poslední výprava v tomto týdnu dokonce s českou účastí, moľnost potápět se k potopenému trupu, aniľ by poruąovaly zákony své země. Jak ve svém dneąním vydání napsal stockholmský deník Svenska Dagbladet, daná otázka zůstává stínem připravované německé státní návątěvy na severu Evropy za tři týdny. Německá vláda podle listu doufá, ľe ąvédská strana nakonec tento problém na jednací stůl ani nepoloľí. Podle německého stanoviska by totiľ konečné akceptování zákona pohřbilo i jakékoli ąance na vyąetření největąího neątěstí v osobní námořní dopravě po druhé světové válce. Trajekt Estonia, plující z Tallinnu do Stockholmu, se potopil v mezinárodních vodách nedaleko finských břehů v září 1994. V jeho útrobách zahynulo 852 cestujících. Němci se staví proti zákonu o podmořském hrobu kromě jiného proto, ľe několik soudních procesů, při nichľ pozůstalí po obětech z Estonie poľadují odąkodnění, jeątě stále probíhá. Přistoupení na zákon by tedy podle německých diplomatických zdrojů znemoľnilo získávání jakýchkoli nových přímých důkazů ze dna moře. Kromě toho podle německé vlády není moľné chránit obdobným zákonem jen jediné potopené plavidlo; takovou moľnost německé zákonodárství nepřináąí. Namísto toho by byla podle Němců potřebná mezinárodní konvence upravující pravidla pro potápění ke vąem potopeným lodím. Jen v Baltském moři jsou podle Berlína stovky vraků, proti jejichľ potápěčskému průzkumu dosud nikdo nic nenamítal. Německý postoj tak podle Svenska Dagbladet odporuje přístupu ©védska, Estonska, Finska, Dánska, Lotyąska, Ruska, Velké Británie a Polska, tedy zemí, které zákon o Estonii jiľ přijaly za svůj. Odmítavé stanovisko vąak zastávají Německo a Litva. Čeątí potápěči tak mohou být teoreticky zadrľeni ve vąech signatářských zemích, avąak v Německu a v daląích státech nikoli. Stejně tak mohou volně pátrat v mezinárodních vodách, kde mimochodem spočívá i potopená Estonia. Ani nadcházející zářijová návątěva spolkového prezidenta Johannese Raua, kancléře Gerharda Schrödera a předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Thierseho ve Stockholmu na tom s největąí pravděpodobností nic nezmění.

ČTK - jakékoliv daląí ąíření informací ze zdrojů ČTK je zakázáno.