Chorvatsko - dokumenty, předpisy, poplatky
 
      
 
Příjezd po souąi
Pro vstup do Slovinska a Chorvatska potřebuje občan České a Slovenské republiky cestovní pas. Děti do 16 let potřebují, nejsou-li zapsány v cestovním pase rodičů, samostatný cestovní pas. Kromě řidičského a technického průkazu je také nutná Zelená karta. Je-li vozidlo při vjezdu viditelně poąkozeno, měla by poąkození potvrdit celnice na hranici, protoľe jinak mohou při výjezdu vzniknout potíľe pro podezření z útěku řidiče z místa havárie. Ze stejného důvodu musí ąkodu na karoserii vzniklou v hostitelské zemi potvrdit na místě policie.
Osobní zavazadla a daląí věci osobní potřeby se smějí dováľet bez cla. Do toho ale nepatří potraviny, které přesahují potřebu na 2 aľ 3 dny. Bezcelně můľe např. dospělá osoba dovézt: 1 litr lihovin přes 22 % resp. 2 litry pod 22 % obsahu alkoholu, 200 cigaret nebo 50 doutníků a 50 g parfému. Suvenýry a dárky do hodnoty 350 DM ( tj. asi 6500 Kč nebo 7700 Sk ) jsou také bez cla. Náhradní díly a vybavení pro zahraniční jachty stojící v Chorvatsku se můľe dováľet bez cla. Přitom je vhodné mít s sebou potvrzení mariny o tom, kde se loď nachází.
Psi a kočky musí mít očkovací průkaz. Očkování musí být při vstupu do země nejméně 15 dnů staré, ale nesmí být starąí neľ 12 měsíců.
Omezená rychlost. Silniční provoz. Nejvyąąí rychlost.
V obci: Chorvatsko 60 km/hod., Slovinsko 50 km/hod. Mimo obec: Chorvatsko 90 km/hod., Slovinsko 80 km/hod. Dálnice: Osobní vozy a motocykly v Chorvatsku 130 km/hod, ve Slovinsku 120 km/hod. Obytné vozy do 3,5 t v obou zemích 100 km/hod. Obytné vozy přes 3,5 t a vozidla s přívěsem 80 km/hod. Vozidla musí ve Slovinsku i ve dne jezdit se zapnutými potkávacími světly. Povolený alkohol 0,5 promile. Nouzová telefonní čísla (v Chorvatsku a Slovinsku stejná) Policie 92, záchranná sluľba 94, havarijní sluľba 987 nouzové volání.
Přihlaąování v místě dovolené.
Vąichni turisté se musí v Chorvatsku nechat úředně přihlásit do 24 hodin po příjezdu na místo pobytu. Zanedbání této povinnosti můľe při případné kontrole způsobit nepříjemnosti. Přihlaąování vyřizují mariny pro své hosty bezplatně. Po přihláąení obdrľí kaľdý potvrzení o přihláąení (Potvrda o prijavi boravka), které musí uschovat aľ do výjezdu. Kdo připluje po moři, obdrľí tento přihlaąovací lístek zpravidla po celním a pasovém odbavení. Ve vąech chorvatských letoviscích musí hosté platit lázeňský poplatek a sice podle místa a sezóny mezi 1,2 a 2,8 DM za den za dospělou osobu. Mladiství do 18 let a osoby s průkazem o tělesném postiľení platí polovinu. Děti do 12 let lázeňský poplatek neplatí. Majitelé lodí se zaplaceným ročním stáním nyní ve své marině neplatí denní lázeňské poplatky, ale roční pauąál 56 DM za loď bez ohledu na početnost posádky. Zaplacení tohoto pauąálu ale neosvobozuje od placení lázeňského poplatku v daląích přístavech, navątívených během plavby. Lázeňský poplatek se platí zároveň s poplatkem za přístav. Lázeňský poplatek také můľe být poľadován na oblastech bójí, leľících poblíľ obcí.
Příjezd po moři.
Nejen na Jadranu, ale na celém světě platí pravidlo, ľe při vplutí do teritoriálních vod musí jachta vyvěsit na dobře viditelném místě ľlutou vlajku "Q" a národní vlajku navątívené země ( plachetnice mají vlajku hostitelské země pod pravým salingem a ľlutou vlajku "Q" pod levým). Pokud moľno nejkratąí cestou je nutné zamířit k přístavu určenému pro mezinárodní styk, nazývanému Port of Entry nebo celní přístav, a tam se přihlásit. Při přihláąení se úřadům předkládají následující doklady: pasy posádky, licence kapitána, mezinárodní certifikát plavidla vydaný dle předpisů státu, kde je plavidlo registrováno a povinné ručení. Před odplutím je rovněľ nutné vyhledat celní přístav. Vąechny celní přístavy jsou uvedeny na přehledových mapách.
Lodní doklady. Povolení k plavbě.
Zahraniční lodě nesmějí ve Slovinsku, Chorvatsku a v Černé Hoře plout bez povolení. Úřední povolení se získá při připlutí po moři vyřízením vstupních formalit (viz výąe). V ostatních případech je nutné před prvním vyplutím navątívit kapitanát přísluąný místu pobytu. Předkládají se následující doklady: pasy posádky, licence kapitána, mezinárodní certifikát plavidla vydaný dle předpisů státu, kde je plavidlo registrováno a povinné ručení. Za povolení se platí a je platné 12 měsíců. V Chorvatsku je poplatek závislý na délce a druhu plavidla (otevřená loď nebo loď s kajutou). Poplatek za povolení k plavbě (stav k prosinci 1999) (směnný kurz v lednu 2000: 1 DM = 3,85 Ku, 1 Ku = 5 Kč, 1 Ku = 5,6 Sk).
Lodě bez kajuty délka 3 - 4m,240 Ku; délka 5 - 6m, 386 Ku; délka 4 - 5m,310 Ku; délka 6 - 7m, 642 Ku; Lodě s kajutou do délky 7m, 770 Ku; délka 11 - 12m, 1367 Ku; délka 7 - 8m, 889 Ku; délka 12 - 15m, 1568 Ku; délka 8 - 9m, 1009 Ku; délka 15 - 20m, 1833 Ku; délka 9 - 10m, 1128 Ku; délka 20 - 30m, 2081 Ku; délka 10 - 11m, 1248 Ku; přes 30m, 2402 Ku.
Sleva.
Výąe uvedený poplatek se skládá z poplatku za bezpečnost plavby a z poplatku za údrľbu majáků. Od r. 1997 získávají majitelé lodí za kaľdé prodlouľení povolení k plavbě slevu 10 % z poplatku za bezpečnost plavby. V roce 2000 se tedy dá pro tento poplatek získat sleva aľ 40 %. Protoľe se poplatek za bezpečnost plavby na celkových poplatcích za povolení k plavbě podílí 70 %, obnáąí celková sleva 7 aľ 28 %.
Lodní známka.
Spolu s povolením k plavbě se získá trojúhelníková samolepka, kterou je nutné přilepit na dobře viditelné místo na palubě. Povolení nepotřebují čluny bez motoru kratąí neľ 3 m a záchranné čluny, pouľívané výhradně pro přepravu mezi jachtou na kotvě a břehem. Pouľívá-li se záchranný člun pro deląí plavby, musí být uveden v povolení k plavbě jachty (kopii nutno mít v záchranném člunu u sebe). Také v Černé Hoře jsou poplatky za povolení poměrně vysoké, zatím co ve Slovinsku se platí jen několik DM na údrľbu majáků.
Průkaz k řízení plavidla.
Ve slovinských, chorvatských a černohorských vodách je pro čluny s motorem přes 4 kW a pro plachetnice deląí neľ 3 m nutný Mezinárodní průkaz pro pobřeľní plavbu vydaný Ministerstvem dopravy ČR nebo SR nebo českou nebo slovenskou Státní plavební správou nebo průkaz vydaný uznávaným jachtařským svazem. Pro vąechny motorové lodě (s vyjímkou záchranných člunů) a pro ostatní lodě deląí neľ 3 m se vyľaduje mezinárodní lodní osvědčení vydané Ministerstvem dopravy nebo Státní plavební správou. Lodě, pro které je nutný průkaz k řízení plavidla, musí být pojiątěny povinným ručením. Pojistíte-li na odpovědnost svoji loď přímo v Chorvatsku, obdrľíte jako doklad o pojiątění tzv. modrou kartu.
Crewlist (seznam členů posádky)
Crewlist je důleľitý dokument, který je třeba mít s výąe uvedenými doklady vľdy na palubě. Musí v něm být uvedeny vąechny osoby na palubě křestním jménem a příjmením, datem a místem narození a číslem pasu. Při kaľdé změně ve sloľení posádky se musí crewlist vľdy okamľitě změnit a nechat orazítkovat na kapitanátu. Jedna kopie crewlistu zůstává na kapitanátu. Pro malé otevřené čluny se crewlist zpravidla nevyľaduje (rozhoduje o tom kapitanát). Pozor! Častá výměna kapitána nebo posádky vyvolává nedůvěru úřadů. Pracovník kapitanátu můľe v případě podezření vyľadovat písemné prohláąení před chorvatským notářem, ľe se jachta necharteruje. Pronajímání jachty nebo přijímání platících hostů je přípustné jen s přísluąnou licencí. Poruąení tohoto předpisu se přísně trestá. Při přebírání charterové jachty je nutné dbát, aby měla charterovou licenci, povolení k plavbě a doklad o pojiątění. Na charterovaných jachtách musí být povinně radiostanice a alespoň jeden člen posádky musí mít přísluąné osvědčení radiotelefonisty (v Čechách ho vydává Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad, na Slovensku Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky).
Výbava.
Lodě, pro které je poľadován průkaz k řízení, musí být na Jadranu vybaveny minimální výbavou, předepsanou v domovské zemi.
Pobřeľní hlídka Předpisy, které se často poruąují.
Nejvyąąí povolená rychlost je v zátokách a přístavech 4 aľ 8 uzlů. V úzkých průlivech a také na řekách Zrmanja a Krka je zakázaná plavba na vodních skutrech. Motorové čluny a skutry musí zachovávat vzdálenost od břehu nejméně 250 m. Pro ostatní lodě je nejmenąí vzdálenost od břehu 50 m. Zakázáno je vyhazování odpadků přes palubu.
Chorvatská pobřeľní hlídka od r. 1998 zasahuje stále častěji proti přestupkům na vodě. Kontrolní plavby provádí také v civilních člunech.
Sportovní rybolov.
Cizí státní občané se mohou věnovat rybolovu na udici nebo harpunou pouze po zakoupení povolení k rybolovu. Povolení se dá koupit na kapitanátu, v cestovních kancelářích nebo ve sportovních rybářských druľstvech a můľe být jednodenní (40 Ku), víkendové (100 Ku), týdenní (150 Ku) a měsíční (300 Ku). Pro rybolov na Kornatech je nutné získat povolení Správy národního parku v Murteru.
Potápění.
Pro potápění s dýchacím přístrojem je nutné povolení (Ronilačka iskaznica), které se dá koupit na potápěčských základnách a vydává ho Chorvatská potápěčská federace. Povolení platí 12 měsíců a stojí 100 Ku. Také pro podmořský lov s harpunou se vyľaduje povolení. Zakázaný je podmořský lov s dýchacím přístrojem. Zakázané je potápění pro starověké předměty. Pro Kornaty je třeba doplňující povolení k potápění od Správy národního parku v Murteru. Aktuální informace o potápění se získají mj. od Chorvatského svazu potápěčů Pro Diving Croatia, Dalmatinska 12, HR-10000 Zagreb, Internet: http://www.diving.hr/. Na základě politováníhodných případů se uvaľuje o opětovném zpřísnění předpisů pro potápění, které byly před několika lety liberalizovány.
Uzavřené oblasti.
Od rozpadu Jugoslávie je v chorvatských vodách jen jedna uzavřená obast, a to na západní straně ostrovů Brijuni. Ve Slovinsku nejsou ľádné. V Černé Hoře je v oblasti Kotorské zátoky několik uzavřených oblastí, označených na místě ľlutými tabulemi.
Před chorvatským pobřeľím jsou oblasti sporadicky vyuľívané pro střelbu a pro manévry, které jsou vąechny vyznačené na mapě na dvojstraně 4 - 5. Při cvičeních, která probíhají zpravidla v zimním období, jsou tyto oblasti uzavřeny hlídkovými čluny. Kromě toho na manévry upozorňují pobřeľní vysílací stanice ve svých pravidelných varováních.
Námořní bunkry.
U dřívějąích námořních bunkrů, nacházejících se v několika zátokách, mohou sportovní lodě přistávat a pouľívat je. Poskytují stinná a chladná stání na hloubce asi 4 m. Plachetnice se stěľněm vyąąím neľ 8 m jiľ do ątol ve skále nemohou, mohou se ale vyvázat na vjezdu na jednom z obou postranních betonových nábřeľí. Nacházejí se u Boľavy (Dugi Otok), na jiľním pobřeľí Brače západně od Bolu, severně od přístavu Vis a v západní části ostrova Lastovo. Bunkry jsou v tomto průvodci vyznačeny.
Mariny.
V Chorvatsku je nyní asi 40 marin, z nichľ 21 vlastní Adriatic Croatia International Club (ACI). ACI je z 90 % státní podnik, který jeątě nebyl privatizován. Ústředí podniku je v Opatiji na adrese: Adriatic Croatia International Club, M. Tita 221, HR-51410 Opatija tel. 051-271288, fax 271824, e-mail: aci.club@ri.tel.hr Ostatní mariny mimo ACI jsou sice větąinou nezávislé firmy, ale ne vąechny skutečně nezávislé jsou. Větąina ostatních marin je silně zadluľená a jsou buď pod kontrolou státní správy nebo banky. Jen málokterým se jiľ podařila privatizace.
Ceny.
Ceny v marinách jsou různé a to i v rámci ACI. Tak můľe v současné době stát denní stání pro jachtu o délce 10 m od 33 do 67 DM plus lázeňské taxy za posádku. Jeątě větąí jsou rozdíly cen ročních stání. Rozpětí cen pro jachtu o délce 10 m zde dosahuje od 1413 DM aľ k 5368 DM. Za katamarany se ve vąech marinách připlácí 50 %, v marině Kornati v Biogradu dokonce 60 %. Místo v marině se musí uvolnit následující den nejpozději do 14 hodin, jinak se účtuje daląí den. Slevy Při předloľení smlouvy s ACI se pro vlastníky jachet s předplaceným ročním stáním v ACI marinách sniľuje cena denního stání v ostatních ACI marinách o 10%. Téměř vąechny ostatní mariny mimo ACI poskytují svým ročním zákazníkům vzájemně rabat 10 % z ceny denního stání. Větąina marin vydává přibliľně od poloviny ledna své aktuální ceníky.
Přístavy a zátoky
Ve veřejných přístavech na pevnině i na ostrovech je také nutné platit přístavní poplatky. Před sezónou a po sezóně to často odpadá, protoľe se obcím nevyplatí zaměstnávat mimo sezónu pokladníky. Denní poplatky v těchto přístavech - mnohé mají nyní stání pro jachty s muringy s přípojkami vody a el. proudu - činí od 2 do 5 DM za metr délky lodi plus lázeňský poplatek. Téměř vľdy platí: v hodně navątěvovaných přístavech musí člověk sáhnout hlouběji do kapsy. Uvazuje se větąinou nikoli podélně, ale k molu či nábřeľí přídí nebo zádí.
Vyvazovací bóje.
V některých zátokách, zvláątě v ostrovní oblasti mezi Ilovikem a ®irje, jsou vyvazovací bóje pro jachty, za jejichľ pouľití se platí. Tyto bóje provozují soukromníci, kteří k tomu musí mít státní koncesi. Poplatek za pouľití bóje se větąinou řídí podle velikosti lodě. Činí asi 1,2 DM za metr délky lodi a den. Jsou-li bóje v blízkosti obce, můľe kromě toho být poľadována také lázeňská taxa.
Kotevní bóje.
Velikost a váhu kotevního závaľí k bóji předepisuje úřad, který bóji povoluje. Je ale třeba vzít v úvahu to, ľe hmotnost závaľí z betonového bloku o váze asi 700 kg se pod vodou vlivem vztlaku zmenąuje asi na polovinu. Dá se vycházet z toho, ľe kotevní síla řádně upevněné bóje končí pro jachtu o délce 10 metrů při větru 9 Bf, pro jachtu o délce 15 m uľ při větru 7 Bf. V praxi sice mnoho kotevních bójí vydrľelo při mnohem silnějąím větru, ale spoléhat se na to nedá. Před Zapuntelem (ostrov Molat) vzdorovala např. v dubnu 1997 12 m dlouhá plachetnice, stojící na bóji, bóře o síle orkánu, dokud se dvojité úvazy jachty nepřetrhly. Jsou ale známy případy, ve kterých bóje odpluly i s lodí i při slabém větru, protoľe se uvolnila závěsná oka. Ne vľdy je v takových případech na vině nedbalost provozovatele bójí. I sabotáľ můľe někdy hrát svoji roli. Po vyvázání na bóji je tedy dobré podle moľností situaci pod vodou zkontrolovat. Velmi neuspokojivé je, ľe za případné ąkody, způsobené vyvázáním na vadné bóji, odpovídá kapitán a ne vlastník bójí. Uvazuje se zásadně za ocelový kruh pod bójí. Znamená to, ľe po připlutí k bóji ji musíte vyzvednout z vody, abyste mohli protáhnout lano kruhem pod bójí. Kdyľ je lano mezi bójí a betonovým blokem přílią napnuté, představuje to těľkou dřinu. Příkladná je v tomto směru oblast bójí před Ilovikem, kde jsou na bójích jiľ v dolních kruzích upevněná lana. Kdo stojí v zátoce s bójemi raději na vlastní kotvě, měl by vědět, ľe provozovatelé bójí jsou vlastně nájemci zátoky a mohou tedy i od něj poľadovat poplatek. Jiné informace jsou nesprávné.
Zátoky s kotviąti.
V chorvatských vodách jsou stovky zátok s kotviąti (bez bójí), které se mohou pouľívat, mimo národních parků, bez omezení a bezplatně. Kotvení vyľaduje i při zdánlivě stabilním počasí největąí péči, protoľe ľádná zátoka neposkytuje úplnou ochranu. Bouře můľe vytrhnout kotvu i v zátoce, která je téměř obklopená pevninou. Proto vznikají na jachtách v hodně navątěvovaných zátokách s kotviąti (např. Solina u Puly a Krivica na ostrově Loąinj) vľdy znovu značné ąkody. Po zakotvení v zátoce se často přivazuje záď lodi dlouhým lanem ke břehu tak, aby toto lano drľelo záď proti větru a kotva loď jenom jistí proti otáčení.

z knihy 777 přístavů a zátok