Alang ? světové vrakoviątě lodí
 
      Plnou rychlostí za přílivu proti písečnému břehu, tak vypadá často poslední cesta dopravních námořních lodí z celého světa. Takto, dobrovolně nasedlé na dno, čekají obří tankery a kontejnerové lodě na stovky dělníků, které je během příątích měsíců téměř holýma rukama postupně zcela rozeberou.
 
Největąí lodní vrakoviątě světa se nachází v Indii, oblasti zvané Alang. Tady se na deseti a půl kilometrech písčité pláľe nachází sto osmdesát tři podniků specializovaných na demontáľ lodí, které definitivně doslouľily. Zatímco zhruba osm desítek lodí zatím na kotvě čeká opodál na volném moři, břeh je lemován právě rozebíranými loděmi. Celkem dvacet pět tisíc indických dělníků se ąpatnou výbavou a prakticky ľádnými ochrannými pomůckami krok za krokem rozebírá jednotlivé lodní části. Tato práce je velmi nebezpečná. Často zde dochází k váľným úrazům, běľná jsou i těľká onemocnění způsobená zbytky jedovatých látek, které lodě přepravovaly. Neustále hrozí nebezpečí výbuchu. Přesto je o tuto práci stále velký zájem. Plat totiľ dvakrát převyąuje minimální mzdu, ovąem i tak je na naąe poměry mizerný - od 40 rupií na den.

Alang se nachází na západě Indie, poblíľ města Bhavnagar, tři sta kilometrů severozápadně od Bombaye. Zvláątní místo. Ačkoliv zde ľijí tisíce dělníků, není to město, ačkoliv zde neustále kotví desítky lodí, čekajících na svůj konec, není to přístav a jakkoliv se odtud ročně vyváľí 2,6 milionu tun oceli ročně, nejedná se o důl. Alang existuje jen díky přílivu. Na deseti kilometrech pobřeľí v Cambayském zálivu v Ománském moři vytvořila příroda pro tuto činnost mimořádně příznivé podmínky, takľe zde není třeba lodě vyzdvihovat z vody. Jednoduąe jsou za přílivu v plné rychlosti poslány proti pláľi, kde s konečnou platností znehybní. Obvykle se jedná o plavidla o výtlaku 8-40t, rekordem byl tanker Davamand s 51450t.

S třemi stovkami demontovaných lodí ročně je Alang největąím vrakoviątěm lodí na světě, daleko před svými konkurenty v Pakistánu, Bangladéąi nebo Číně. V Alang končí svoji existenci asi 50% vąech lodí, coľ představuje obchod o objemu zhruba 3,2 miliardy franků ročně. A proč také ne, kdyľ místní obchodníci na světových trzích za vraky výborně platí? Vyuľívaje toho, ľe místní úřady nekontrolují bezpečnostní a ekologické předpisy a dále dostatku velmi levné pracovní síly, místní podnikatelé utěąeně bohatnou. Vyhlídky do budoucna jsou vąak jeątě lepąí. Zcela zjevně neekologickému podnikání v Alang paradoxně prospívá mezinárodní situace. Kdyľ např. skončilo období studené války, vedení US Navy se rozhodlo zbavit 70 starých plavidel, která skončila svou pou» právě zde.
Důleľitá pro budoucí rozvoj byla rovněľ neblaze známá havárie tankeru Exxon Valdez, který se potopil u břehů Aljaąky a ze kterého uniklo do moře 40000 litrů ropy. Bezpečnostní opatření přijatá po tomto neątěstí vládou Spojených států ukládá vąem dopravcům ropy povinnost počínaje rokem 2010 pouľívat k přepravě ropy pouze lodě s dvojitým opláątěním. Jednopláą»ové lodě musí být po tomuto datu zlikvidovány. Alang má tedy svou budoucnost jistou.

redakce Ré