Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Něčeho si ale nevšimnou... ostrovních obyvatel, kteří každé ráno otevírají své malé obchůdky v naději, že alespoň někteří z osmdesáti tisíc návštěvníků, kteří sem ročně přijíždějí, podlehnou žáru rovníkového slunce a koupí si v Puerto Ayora něco k pití. Puerto Ayora je bohužel známá spíše želvami než svými obyvateli...

Galapážanům se nelíbí, že jim byla odepřena část tučného koláče turismu, na kterém vydělávají hlavně společnosti organizující výlety po moři a ekvádorské cestovní kanceláře, jež pro své převážně americké klienty pořádají výlety přímo z pevniny. Ostrované si stěžují, že ačkoli výletní lodě křižují moře od jednoho ostrovu ke druhému, jen zřídka se zastaví v místních osadách, kde se mohou občerstvit nebo nakoupit suvenýry. Ekolog Fabián Espinosa navrhuje, aby majitelé cestovních kanceláří zapojili 18.000 domorodců do svého podnikání a umožnili jim na svých lodích prodávat jídlo, ručně vyráběné zboží ze dřeva a korálů nebo nabízet ubytování ve městě.

Galapágy, nazývané Kouzelné ostrovy, patří k Ekvádoru od roku 1832. Jejich ekosystém se však nyní nachází na hranici vyčerpání. Více než polovina ostrovanů žije z cestovního ruchu, ostatní se většinou živí rybařením. Rybářské flotily představují opravdovou hrozbu pro mořské prostředí. Většina Galapážanů se narodila na ostrovech, mnozí se přistěhovali z Ekvádoru. Podle sčítání obyvatel v roce 1950 žilo na souostroví pouze 1346 lidí. Tyto tichomořské ostrovy, ležící 965 kilometrů západně od ekvádorského pobřeží, jsou domovem obřích želv, lvounů a exotických ptáků s modrýma nožkama, kteří tolik učarovali jak milovníkům zvířat, tak ekologickým aktivistům po celém světě. Obydlena jsou jen tři procenta souostroví, takže leguáni a exotičtí ptáci mají téměř celý prostor pro sebe.

Turistickému průmyslu s ročním obratem 150 miliónů dolarů jednoznačně dominují cestovní kanceláře z pevniny. Podle oficiálních zdrojů jejich zisky tvoří celou třetinu ekvádorských státních příjmů. Ostravané vědí, že v boji s velkými společnostmi nemají příliš šancí. "Moje žena si chtěla otevřít stánek se suvenýry, nemá to ale smysl. Turisté si mohou všechno koupit hned na lodi," stěžuje si 68letý opálený průvodce Milton Mora. Není divu, cizinci příjemně usazení v restauracích nebo u vyhřívaných bazénů mají pramálo chuti trávit svůj čas v místních osadách nebo platit v hotovosti. Méně movití cestovatelé a ti, jimž moře nedělá moc dobře, si mohou pronajmout loďku jen na jeden den a udělat si výlet na některý z okolních ostrovů.

Ministerstvo životního prostředí připouští, že příroda náporem turismu trpí, na druhé straně zdůrazňuje, že nezaměstnanost dosahuje na ostrovech pouhých tří procent, hluboko pod dvanáctiprocentní hranicí nezaměstnanosti v Ekvádoru. Vláda se snaží zvelebit těch několik míst, kam občas turisté nakonec zabloudí. Patří sem hlavně životem pulzující rušný přístav a vědecké výzkumné středisko v Puerto Ayora. Nová opatření však musejí zavádět opatrně, protože vysoce citlivý ekosystém je schopný uvítat jen 100.000 návštěvníků ročně. Několik ekologických nehod ukázalo, že místní úřady nejsou schopny zajistit bezpečnost při transportu paliva na ostrovy.

V lednu roku 2002 pokrylo hladinu průzračného moře Galapág asi 180.000 galonů ropy a vytvořilo ohromnou skvrnu ohrožující mořský život. Vědecká studie říká, že na jednom z postižených ostrovů uhynulo do jednoho roku 62 procent leguánů. Narušení přírodní rovnováhy vyvolalo následně další poruchy životního prostředí nejen na Galapágách.