Lidé od vody potřebují pomoc od státu
Hledáním cest obnovy a rozvoje vodní dopravy se na své mimořádné valné hromadě zabývala Sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a vodní dopravy ČR, která se uskutečnila v těchto dnech v Praze.
Účastníci konstatovali, že podnikatelé ve vodní dopravě jako svébytném podnikatelském oboru, byly při srpnové povodni velmi těžce poškozeni a jejich škody rostou. Pro nefunkční zdymadla je stále nesplavná Vltava, pro zanesení toku je pro plavbu uzavřené střední Labe, bylo zničeno sedm obchodních lodí. Jen České přístavy, a. s. (ČP) odhadují škody po povodni na přístavech na Vltavě a Labi na více než 200 milionů korun.
Jak řekl na mimořádné valné hromadě Sekce vodní dopravy její předseda Ing. Miloslav Černý, který je zároveň generálním ředitelem společnosti České přístavy, škody napáchané povodní jsou tak velké i proto, že jsou břehy Vltavy a Labe neudržované a jejich koryta zanesená. V přístavech neexistují vázací prvky pro vyšší stavy vody. Letos při povodních nebyla nouze vidět plavidla uvázaná k olším nebo plotům. Dlouhá léta se mluví o kanalizování Labe od Střekova po státní hranici. Bylo o tom popsáno mnoho papíru, řečeno miliardy slov. Za poslední tři roky, kdy byl zřízen specializovaný investorský útvar Ředitelství vodních cest se nepodařilo postoupit nejen ve výstavbě dvou plavebních stupňů na spodním Labi, ale bylo zrušeno i zahájené územní řízení stupně Přelouč a tím se vzdálila možnost připojení splavného Labe v oblasti Pardubic na labskou trať. Řešení, které se tu navrhuje je, v menším, podobné tomu, jakým je chráněna Vídeň před velkou vodou.
?Státní orgány, v jejichž kompetenci a povinnostech je péče o rozvoj infrastruktury, nevytvářejí předpoklady pro rozvoj vodní dopravy. Například při budování průmyslových zón či jiných zvýhodnění pro zahraniční investory se nezadává povinnost nebo doporučení využívat vodních cest ČR,? informoval Ing. Miloslav Černý členy sekce. ?K významným průmyslovým lokalitám nejsou budovány průplavní kanály, nepřipravuje se napojení ani k současným skladovým kapacitám zemědělských produktů na březích splavných řek. Přelomovým přínosem v celkové protipovodňové ochraně skoro celého území ČR by bylo vybudování kanálu Labe ? Odra ? Dunaj, který by pomohl odvést část povodňové vlny z daného území na jiné, velkou vodou nezasažené. Jestliže dnes víme, že jihočeské rybníky zadržely třikrát více vody než Vltavská kaskáda, neměly by odpovědné orgány možnost převodu části z povodí do povodí pomocí plavebního kanálu podcenit. Podpůrným argumentem může být i to, že díky široce rozvětveným vodním cestám v Hamburku srpnová povodeň nezpůsobila žádné rozsáhlé škody. Problém je i s lodím parkem. Naše loděnice paběrkují na opravách našich značně letilých člunů. Na generální opravy nejsou peníze. Při letošních povodních byly naše lodě potápěny. Je proto nutné vážně se zamýšlet nad tím, umístit do plavidel stabilní zařízení k rychlému zatopení. Zachránily by se tak utržené lodě při povodních a další hodnoty, třeba mosty. Při povodních se vymstilo i to, že odborníci z plavební veřejnosti nebyly zváni do povodňových komisí na úrovních měst, okresů nebo celostátních. Situace v oboru vodní dopravy je mimořádně kritická. Plavci bojují o svoji existenci. Oproti praxi v EU nejsou u nás realizovány podpůrné programy pro rozšíření vodní dopravy, která má velký přínos pro životní prostředí. Naopak, nekompetentními rozhodnutími se povolila výstavba v záplavových územích, která v souhrnu zvýšila hladinu řeky a umocnila povodňové škody,? dodává předseda Sekce vodní dopravy Ing. Miloslav Černý.
Mgr.Dohnal