Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Autorem projektu, který nese jméno "Luk a šíp", je kolektiv architektů z ateliéru Stadio De Romanis, jehož majitelem a hlavou celého týmu je významný italský architekt Giorgio De Romanis.
Most by měl být dlouhý 120 km a měl by mít tři úrovně - železniční, automobilovou a v třetí byl prostor pro telekomunikační kabely, plyn, naftu, vodu aj. Projekt počítá s náklady asi 200 miliard eur; v této částce by byly kromě nákladů na vybudování samotného mostu přes moře i úseky na chorvatských ostrovech a zemní práce na ukotvení mostu na pevnině, jakož i opatření k eliminování případných negativních vlivů na okolí.
V projektu se předpokládá samofinancování formou mýtného ve výši cca 200 eur za nákladní automobil. Most má být projektován na provoz 80 miliónů vozidel a 200 vlaků ročně. Má být postaven z montovaných ocelových dílců a má mít životnost 120 let. Má se amortizovat za 25 let.

Významné je, že pro veškeré potřeby provozu na mostě (vnitřní i vnější osvětlení mostu, větrání a vysoušení nejnamáhanějších částí mostu, temperování vozovek atp.) by se využívalo sluneční a větrné energie i energie mořských vln. Autoři projektu počítají s tím, že by na most navazovaly nejmodernější komunikace ze severní, západní, střední a jižní Evropy.

Most je projektován právě v uvedených místech Jadranu pro zdejší nejvýhodnější hloubku moře.
Odborníci se zatím přou o to, zda se jedná pouze o sen, o fantazii, realizovatelnou někde v daleké budoucnosti a mající především zviditelnit autory projektu, nebo zda jde o moderní projekt, jedinečnou architektonickou a stavební výzvu, uskutečnitelnou za pomoci nejmodernějších technologií v budoucnosti nepříliš vzdálené. Ateliér De Romanis počítá, že nejvhodnějším okamžikem pro zahájení realizace by byl předpokládaný vstup Chorvatska do EU v r. 2007, který bude znamenat potřebu rozšíření a zkvalitnění infrastrukturních spojů jak z chorvatské, tak i z italské strany.