Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Vrak objevila v roce 2000 turistická loď. Po letech shromažďování finančních prostředků se letos v červenci začalo s průzkumem lokality u Alicante v jižním Španělsku, řekl agentuře AP Carles de Juan, jeden ze šéfů projektu, který pracuje pro regionální valencijskou vládu.
Odhaduje se, že loď byla dlouhá 30 metrů a mohla vézt až 400 tun nákladu, řekl de Juan. Loď je podle něho dvakrát tak velká než jiné římské lodě, jejichž vraky byly ve Středozemním moři nalezeny. Náklad tvořilo na 1500 velmi dobře zachovalých amfor, které v tomto případě obsahovaly rybí omáčku, chuťovou přísadu, které si velmi cenili bohatí Římané. Metr vysoké amfory po staletí spočívaly v klidu na dně moře, z něhož je jen příležitostně vyrušila chobotnice, pátrající po jídle nebo úkrytu.

Loď je veliká a její náklad dobře zachován. Navíc leží ve snadno přístupném místě, jen v pětadvacetimetrové hloubce, 1,5 kilometru od pobřeží. Jiné vraky spočívají tak hluboko v moři, že je potápěči nemohou probádat.
"Nemohou říci, že loď je přímo na pláži, ale skoro je to tak," řekl de Juan, který byl mezi prvními, kdo vrak v roce 2000 prozkoumávali.
"Věděli jsme, že to je významný nález, ale až teprve nyní vidíme, jak je výjimečný," zdůraznil. Naposledy byla loď srovnatelné velikosti a kvality nalezena v roce 1985 u Korsiky, dodal.
Javier Nieto, ředitel Centra pro podmořskou archeologii v Katalánsku, potvrdil mimořádný význam objevu vzhledem k nákladu, který loď vezla.
"Ve Středozemním moři se nyní žádný jiný vrak římské lodě nestuduje," potvrdil. "Pro archeology je potopená loď jakýsi historický dokument, je to zdroj informací o starověké historii a o fungování tehdejší ekonomiky," podtrhl.

Loď se pravděpodobně potopila v bouři na cestě z Cádizu do Říma. Bouře musela být velmi prudká, protože není obvyklé, aby taková loď klesla ke dnu tak blízko u břehu. "Posádka nedbala ani o náklad, ani o peníze, jen se snažila zachránit si život," podotkl de Juan.
Když se zpráva o objevu lodi v roce 2000 rozšířila, byla část amfor rozkradena. To přimělo regionální vládu ve Valencii, aby ochránila vrak a amfory silnou kovovou mříží. Pozůstatky dřevěné struktury lodi zakryly ze 60 procent nánosy na mořském dně, sdělil de Juan.
Mezi nákladem pravděpodobně bylo také olovo, které Římané používali pro kanalizaci, a měď, z níž se s přidáním cínu vyráběl bronz. Ten sloužil k výrobě nádobí, ale také šperků.
Ryba omáčka již v amforách není, protože pečetě nebyly neprodyšné a nemohly odolat 20 stoletím pod vodou. Ale stopy rybích kostí zůstaly uvnitř a pomohou vědcům zjistit, jak byly omáčky připravovány, dodal de Juan.