Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
V lednu se tento úbytek vyšplhal na čtyřnásobek běžné úrovně kvůli budování nádrží a nedostatku dešťových srážek, napsala agentura EFE.

V lednu hladina Mrtvého moře klesla o 20 centimetrů, tedy čtyřikrát více než je běžné, uvedl hydrolog Amos Bein. A pokud nebudou přijata naléhavá opatření, tento jev přetrvá.

Přítok vody do moře se prudce snížil v důsledku vybudování několika nádrží na jordánské straně - čtyři vznikly v okolí pánve, další v severní oblasti. Tyto nádrže brzdí proudy vody, která dříve tekla do řeky Jordán, jež je hlavní zásobárnou vody pro Mrtvé moře.

Deficit, který mají přehradní nádrže na svědomí, dosahuje 100 milionů metrů krychlových. Ty se připočítávají ke 450 až 650 milionům, jež se podle různých statistik ztrácejí každoročně zhruba posledních pět let.

V současnosti je hladina Mrtvého moře 420,94 metru pod úrovní moře. Jen za posledních 12 měsíců klesla o 1,17 metru.

A vzhledem k tomu, že prudký úbytek vod nastal v lednu, který běžně oplývá touto životadárnou tekutinou, Bein je ohledně budoucnosti pesimista. "V příštích měsících bude úbytek rovněž výraznější a teprve potom uvidíme, jak se voda nahradí, nebo jestli se problém ještě zhorší," poznamenal.

Navzdory tomu, že každý rok Mrtvé moře klesá v průměru o jeden metr - v letních měsících totiž ztrácí mnohem více vody než v zimních, odborníci ujišťují, že toto jezero nikdy nezmizí.

Proti apokalyptickým předpovědím stojí tajemství jeho přežití, které spočívá v jeho ohromné slanosti: pokud koncentrace soli roste, snižuje se vypařování vody a v určitý moment se moře dostane do nové rovnováhy, kdy množství vody přiteklé a odpařené bude stejné. Hustota vody v Mrtvém moři je tak vysoká, že všechno, co se do ní dostane, zůstane plavat na hladině.

Nicméně plocha mořské hladiny se zmenšila z tisíce kilometrů čtverečních na počátku 20. století na současných 650. Hladina vody přitom poklesla o více než třicet metrů.

Biblické Moře soli leží na hranici mezi Jordánskem a Izraelem na takzvaném syrsko-africkém zlomu a patří k nejnehostinnějším místům na planetě. V létě zde teploty šplhají přes 40 stupňů Celsia ve stínu.

Právě tyto teploty jsou pro Mrtvé moře hlavním problémem už od prehistorických časů. Způsobují totiž každoroční odpařování zhruba 1,050 miliardy metrů krychlových vody, jak ukázala měření z uplynulých let.

Na začátku 20. století množství odpařené vody odpovídalo množství vody, která přitekla z řeky Jordánu a pramenů v oblasti. Avšak o sto let později deficit představuje 450 až 650 milionů kubíků, přičemž do nich nejsou započítány následky z budovaných nádrží.

Aby se apokalyptický scénář nenaplnil, Bein už dlouhé roky usiluje o realizaci nouzového plánu, který je zatím ve fázi studie. Finančně jej zaštiťuje Světová banka.

Jde o takzvaný Kanál míru, průplav o délce 180 kilometrů a výšce dva metry, který by sloužil k přepravě velkého množství vody z Rudého moře do Mrtvého. Na této iniciativě se podílejí Izrael, Jordánsko a palestinská samospráva. Celý projekt by vyšel přibližně na šest až sedm miliard dolarů. Nyní jej přezkoumávají mezinárodní odborníci, aby zjistili, jaký by mohl být jeho ekologický dopad na region.